Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Tyto hodnoty určují
jednotlivým dispečerský řízeným tepelným elektrárnám příslušné plánované výko
nové nasazení pro krytí předpokládaného zatížení jednotlivých regulačních
intervalech. Protože charakteristiky poměrných přírůst
ků jsou stupňovité, není závislost součtového výkonu soustavy dispečerském
přírůstku spojitá. těchto důvodů, ale pro zjednodušení povelové techniky při
dispečerském řízení, bylo nutno zavést pomocnou řadu dispečerských stupňů,
označených čísly 0—50.
Při dispečerském řízení provozu naší soustavy používá počítače, jehož
pomocí vypracovává denní program výroby [104].
Skutečné zatížení většinou liší stanoveného provozního programu. Podle typu motivů lze hovořit
o motivaci morální ekonomické. Při praktickém použí
vání této metody třeba neustále sledovat kombinace provozních variant jednotli
vých elektráren podle ohlášených změn výslednou charakteristiku poměrných
přírůstků soustavy průběžně korigovat. znamená, že
od předpokládaných půlhodinových zatížení odečtou vynucené výkony tepláren,
vodních průtočných elektráren závodních elektráren, jež nejsou řízeny dispečin
kem, dále pak plánované hodnoty salda výkonů mezinárodní spolupráce plánova
né výkonové nasazení špičkových vodních elektráren. Udáním dispečerského stupně se
tak určí každé elektrárně její podíl optimálním krytí celkového zatížení
soustavy. Každému stupni odpovídá určitá hodnota dispečerského
poměrného přírůstku, přičemž intervalu dvou následujících stupňů hodnota
poměrného dispečerského přírůstku konstantní. Tento denní program výroby
je pro půlhodinových regulačních intervalů! Při jeho zpracování vychází
z plánovaného denního zatížení příslušný den.4. Pak pro jednotlivé regulační
intervaly zkonstruují tzv.
Na základě takto získaných zbytkových diagramů určí pro jednotlivé půlhodi
ny pokrývaného dne příslušných výsledných charakteristik velikosti dispečer
ských poměrných přírůstků, resp.HOSPODÁRNÉ ZDĚLO VÁNí ZATÍŽENÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH
Výsledná charakteristika poměrných přírůstků soustavy změní každou
změnou provozního stavu zařízení jednotlivých elektráren.
241
.
5. zbytkové diagramy tepelných elektráren. Motivace optimalizaci provozu energetických soustav
V řízení ekonomických systémů představuje motivace jednak tvorbu motivů,
jednak proces jejich využívání tak, aby řízený systém iniciativně plnil zadané úkoly.
Pouhé vyvolání aktivity řízeném systému nestačí, nutné jeho činnost neustále
motivačně vyhodnocovat, usměrňovat podněcovat. dispečerských stupňů. Velmi často působí oba typy motivace současně. Rovno
váhu mezi výrobou spotřebou elektrické energie, vyjádřenou jmenovitým kmitoč
tem elektrizační soustavy, udržuje dispečer skupinou zdrojů zapojených systé
mu automatické regulace kmitočtu předávaného výkonu (vodní elektrárny
a vybrané tepelné elektrárny)
