Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
tyto funkce:
1 Úhrady individuálních nákladů (vč.OTIVACE OPTIMALIZACI PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
K zajištění těchto úkolů nejúčelnější zřízení tzv. Vyúčtování elektřiny dodané krajským energetickým podnikům zahranič
ním odběratelům. Všimněme proto podrobněji konstrukce některých druhů předacích cen.
5.
2 Úhrady nákladů provoz zařízení přenosové soustavy, kompenzace účiníku
a řízení soustavy. Vytvoření podmínek ekonomické zainteresovanosti všech článků elektrizační
soustavy, jak jejich vlastních výsledcích, tak celkovém výsledku soustavy.
Konstrukce předacích cen důležitou určující roli pro způsob plnění funkcí
SVÚ. Lze tedy vyjádřit vztahem
CPE= Cap [Kčs], (5. prospěch tohoto účtu účtují tržby dodávku
energie krajským energetickým (odbytovým) podnikům, přímým velkoodběrate
lům zahraničí opět podle předem určených předacích cen. příslušné ziskové přirážky) jednotlivým
výrobcům elektřiny.
6 Zajištění centralizovaných tedy efektivnějších) finančních rezerv pro
případ nepředvídaných potřeb soustavě. Vyrovnání objektivně odlišných podmínek jednotlivých výrobních kraj
ských energetických podniků redistribucí zisku úrovni celé soustavy mezi její
jednotlivé články.
a) jsou zainteresovány dosahování nejvyššího
pohotového výkonu nejvyšší hospodárnosti svého provozu.123)
kde Cpe úhrada elektřinu tepelných elektráren,
243
.
7. Rozdíl mezi těmito
tržbami náklady tvoří zisk společném výrobním účtu, který lze ovlivnit
způsobem řízení soustavy.
4. Vytváření centralizovaného zdroje financování rozšířené reprodukce ES.
V posledních letech byl zřízen společný výrobní účet tepla. Rozdíl mezi tržbami náklady jednotlivých článků
(subsystémů) soustavy tvoří zisk tohoto článku, který lze ovlivnit způsobem
provozování článku. společných výrobních účtů
(SVÚ) řídících centrech jednotlivých energetických soustav, jejichž vrub se
účtují náklady opatření (výrobu nákup) energie sítí soustavy všech jejich
zdrojů základě předem určených předacích cen, dále náklady provoz sítí
soustavy řízení soustavy.
3.
Spo čný účet např.
Úhrada elektřinu tepelných elektráren zahrnuje úhradu normativních
stálých proměnných nákladů elektrárny při dispečerem určeném využití elektrár
ny, dále ziskovou přirážku konečně přirážku nebo srážku plnění smluvního
pohotového výkonu. vrub tohoto účtu
se účtují náklady dodávku tepla všech výroben, včetně výtopen použitím
předacích cen konstruovaných analogicky jako dodávek elektřiny, prospěch
tohoto účtu účtují tržby dodané teplo odběratelům podle platného ceníku
velkoobchodních cen tepla
