Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 221 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
5.77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový.11) jejíž obecný zápis je: Minimalizovat účelovou funkci proměnných F .OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j.. ” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných. všech těchto případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce..,X .93a) (5. Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ), v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci). Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp.). Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste; — VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce.. Stanoví „délka kroku“ tj. určí se, kolik postoupit směru udávaném gradientem (při maximalizaci), resp. Gradientní metody Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce s minimálním množstvím výpočetních operací. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj.76) (5. omezení shora (5.72), (5. qF(X°). 2.1) 3. Pro hledání extrému prostoru více nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce..73), (5. Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1. (5. omezení zdola (5.74), (5. Hodnoty mul­ tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové. 5.94) 228 . posoudit účelnost rozšíření elektrizační soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení regulace její rozsah určitém uzlu atd. určí VF(X°).3. Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo­ dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností (5.78) může být přírůstek jen záporný nebo nulový. Podle těchto multiplikátorů lze např., min , které jsou vázány rovnicemi ) W 0 W 0 Wk(X .75) a (5. Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj. směru opačném (při minimalizaci).3. Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí být rovny nebo větší než nula. Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]: 1. bod X°. 4