Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 221 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
75) a (5. 5.76) (5. 2.).74), (5.3. omezení shora (5.11) jejíž obecný zápis je: Minimalizovat účelovou funkci proměnných F . (5.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j..94) 228 . qF(X°).. 4.., min , které jsou vázány rovnicemi ) W 0 W 0 Wk(X .77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový. posoudit účelnost rozšíření elektrizační soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení regulace její rozsah určitém uzlu atd. směru opačném (při minimalizaci). Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1. Hodnoty mul­ tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové. bod X°.73), (5.72), (5.,X .78) může být přírůstek jen záporný nebo nulový. Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]: 1. určí VF(X°). Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste; — VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce. určí se, kolik postoupit směru udávaném gradientem (při maximalizaci), resp.3. Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo­ dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností (5. Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj. Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí být rovny nebo větší než nula. Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp.. Gradientní metody Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce s minimálním množstvím výpočetních operací.93a) (5. Pro hledání extrému prostoru více nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce. Podle těchto multiplikátorů lze např. ” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných. Stanoví „délka kroku“ tj. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj. všech těchto případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce.1) 3. 5. omezení zdola (5. Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ), v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci)