Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste;
— VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce.93a)
(5.). posoudit účelnost rozšíření elektrizační
soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení
regulace její rozsah určitém uzlu atd.3. bod X°.77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový.
Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo
dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností
(5..78)
může být přírůstek jen záporný nebo nulový., min ,
které jsou vázány rovnicemi )
W 0
W 0
Wk(X . Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně
přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j. omezení shora (5. Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp.11) jejíž obecný zápis je:
Minimalizovat účelovou funkci proměnných
F .3.
4. Stanoví „délka kroku“ tj.94)
228
.74), (5.
2..
Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ),
v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci). Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj.
5. určí VF(X°). Pro hledání extrému prostoru více
nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém
přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce.1)
3.
” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných..
5. Hodnoty mul
tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové.76) (5. určí se, kolik postoupit směru udávaném
gradientem (při maximalizaci), resp.73), (5. omezení zdola (5.
Podle těchto multiplikátorů lze např. všech těchto
případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce.75)
a (5.,X . Gradientní metody
Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce
s minimálním množstvím výpočetních operací. qF(X°).72), (5. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj..
(5.
Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]:
1.
Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí
být rovny nebo větší než nula. směru opačném (při minimalizaci)
