Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
omezení zdola (5.).
Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ),
v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci). směru opačném (při minimalizaci).76) (5..OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně
přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j.73), (5. všech těchto
případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce. Hodnoty mul
tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové.77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový. Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp. Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj.75)
a (5. bod X°.3. posoudit účelnost rozšíření elektrizační
soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení
regulace její rozsah určitém uzlu atd.
Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí
být rovny nebo větší než nula.
5. Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1..1)
3.
Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo
dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností
(5. určí VF(X°).93a)
(5.72), (5. Gradientní metody
Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce
s minimálním množstvím výpočetních operací.
Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]:
1. qF(X°). omezení shora (5.78)
může být přírůstek jen záporný nebo nulový., min ,
které jsou vázány rovnicemi )
W 0
W 0
Wk(X . Stanoví „délka kroku“ tj.3.11) jejíž obecný zápis je:
Minimalizovat účelovou funkci proměnných
F . určí se, kolik postoupit směru udávaném
gradientem (při maximalizaci), resp.
5..74), (5. Pro hledání extrému prostoru více
nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém
přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce.
Podle těchto multiplikátorů lze např.,X ..
” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných.94)
228
.
4.
Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste;
— VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce.
(5.
2. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj
