Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ),
v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci). všech těchto
případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce.
Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]:
1. směru opačném (při minimalizaci).75)
a (5. určí se, kolik postoupit směru udávaném
gradientem (při maximalizaci), resp.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV
ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně
přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j., min ,
které jsou vázány rovnicemi )
W 0
W 0
Wk(X .
2. omezení shora (5.
5.
Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí
být rovny nebo větší než nula..72), (5.74), (5.,X . omezení zdola (5.. bod X°.93a)
(5.
4. posoudit účelnost rozšíření elektrizační
soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení
regulace její rozsah určitém uzlu atd.
Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste;
— VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce.
Podle těchto multiplikátorů lze např. qF(X°).94)
228
.77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový. Pro hledání extrému prostoru více
nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém
přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce. Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp. Gradientní metody
Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce
s minimálním množstvím výpočetních operací.1)
3. Hodnoty mul
tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové.73), (5.
5. určí VF(X°).78)
může být přírůstek jen záporný nebo nulový. Stanoví „délka kroku“ tj.. Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1.
(5.3.).11) jejíž obecný zápis je:
Minimalizovat účelovou funkci proměnných
F .76) (5.
Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo
dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností
(5.
” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných.3. Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj.