Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 221 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Výpočet skončen, jestliže opakují stejné hodnoty kriteriální funkce F(X ), v gradientu objeví záporné číslo při maximalizaci (kladné při minimalizaci). všech těchto případech tedy multiplikátory budou vyhovovat zadané podmínce. Obecný princip gradientních metod lze charakterizovat takto [102]: 1. směru opačném (při minimalizaci).75) a (5. určí se, kolik postoupit směru udávaném gradientem (při maximalizaci), resp.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH USTAV ta poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálně přípustného fázového úhlu mezi napětími sousedních uzlů j., min , které jsou vázány rovnicemi ) W 0 W 0 Wk(X . 2. omezení shora (5. 5. Správnost různých znamének vyplývá podmínky, tyto multiplikátory musí být rovny nebo větší než nula..72), (5.74), (5.,X . omezení zdola (5.. bod X°.93a) (5. 4. posoudit účelnost rozšíření elektrizační soustavy (účelnost výstavby nového zdroje nebo vedení, hospodárnost zavedení regulace její rozsah určitém uzlu atd. Pro každý bod množiny přípustných řešení udává lokálně směr, kterém kriteriální funkce roste; — VF(X°) udává směr poklesu kriteriální funkce. Podle těchto multiplikátorů lze např. qF(X°).94) 228 .77) může být přírůstek naopak jen kladný nebo nulový. Pro hledání extrému prostoru více nezávisle proměnných používá gradientních metod, založených rychlém přiblížení extrému směru gradientu účelové funkce. Vypočte lepší X1, přičemž X1=X° pF(X°), resp. Gradientní metody Nověji zdokonalují metody přímého hledání extrému účelové funkce s minimálním množstvím výpočetních operací.1) 3. Hodnoty mul­ tiplikátorů budou kladné jen případě, omezením došlo, jinak budou nulové.73), (5. 5. určí VF(X°).78) může být přírůstek jen záporný nebo nulový. Stanoví „délka kroku“ tj.. Krok druhý další opakují pro nové výchozí řešení X1. (5.3.).11) jejíž obecný zápis je: Minimalizovat účelovou funkci proměnných F .76) (5. Ukážeme použití gradientní metody nejdříve jednodušší úloze řešení hospo­ dárného rozdělování zatížení, níž neuvažují omezení podobě nerovností (5. ” Gradient VF(X°) vektor, jehož souřadnice tvoří parciální derivace F(X podle všech proměnných.3. Určí gradient kriteriální funkce bodě X°, tj. Zvolí výchozí přípustné řešení, tj.