Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 220 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Omezení (5. minimální hodnoty napětí uzlu /, 227 . Omezení (5.78) vyjadřuje zjedno­ dušeným způsobem mez výkonu, který lze přenášet jednotlivých vedeních.77) určují pásmo přípustných změn napětí jednotlivých uzlech. ANp,ic ANpai'. minimálního jalového výkonu zdroje uzlu /, u,, poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximální, resp.74) započítává maximálně možný jalový výkon generátorů synchronních kompenzátorů.75) požadavek dodávku jalového výkonu vyšší než výkon zdroje, pak přírůstek jalového zatížení AD, musí být hrazen přenosem jalového výkonu sousedních uzlů, čímž vznikají ztráty činného výkonu, tudíž i náklady palivo soustavě.74, 5. Platí pro vztahy .76) (5.HOSPODÁRNÉ ROZDĚLOVÁNÍ ZATÍŽE ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH vá technické minimun zdroje daném uzlu. Může vzniknout otázka, proč uvažují náklady jalový výkon, když výše formulovaném modelu uvažují pouze palivové náklady dodávku činného výkonu (5. Multiplikátory, jejichž zavedení vyplývá Kuhnova—Tuckerova teorému, mají tento ekonomický význam: A,-= vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů při jednotkové změně činného výkonu /-tém uzlu, A N |U, vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů při jednotkové změně odebíraného jalového výkonu /-tém uzlu. Vyjadřují poměrné přírůstky palivových nákladů plynoucí omezení.75) započítává mez podbuzení generátoru. Zbývající multiplikátory, nimiž modelu pracuje, mají též ekonomický význam. Vysvětlení tom, existují-li uzlu omezení výrobě jalového výkonu (5. Uvedená omezení zahrnují tedy určitým způsobem jak požadavky spolehlivosti provozu elektrizační soustavy kvality dodávky elektrické energie, tak požadavky ekonomického provozu. Neexistuje-li omezení výrobu jalového výkonu v uzlu, f/, .64). Omezení (5.1, paic A S?max min ,ma„ „u,, ’ ANp„|c ANpaic ANpa|c Ui max min lii ' kde vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálního zdánlivého výkonu zdroje uzlu /', m, poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny minimálně přípustného činného výkonu zdroje uzlu /, eiy poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálního, resp. ANp. Omezení (5