Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Vyjadřují poměrné přírůstky palivových nákladů plynoucí omezení. Neexistuje-li omezení výrobu jalového výkonu
v uzlu, f/, .
Uvedená omezení zahrnují tedy určitým způsobem jak požadavky spolehlivosti
provozu elektrizační soustavy kvality dodávky elektrické energie, tak požadavky
ekonomického provozu. minimální hodnoty napětí uzlu /,
227
. Omezení (5.74) započítává maximálně
možný jalový výkon generátorů synchronních kompenzátorů.
Multiplikátory, jejichž zavedení vyplývá Kuhnova—Tuckerova teorému, mají
tento ekonomický význam:
A,-= vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů při jednotkové
změně činného výkonu /-tém uzlu,
A N
|U, vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů při jednotkové
změně odebíraného jalového výkonu /-tém uzlu. minimálního jalového výkonu zdroje uzlu /,
u,, poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximální,
resp.75) požadavek dodávku jalového výkonu vyšší
než výkon zdroje, pak přírůstek jalového zatížení AD, musí být hrazen přenosem
jalového výkonu sousedních uzlů, čímž vznikají ztráty činného výkonu, tudíž
i náklady palivo soustavě.HOSPODÁRNÉ ROZDĚLOVÁNÍ ZATÍŽE ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH
vá technické minimun zdroje daném uzlu. Omezení (5. Omezení (5.64).76) (5.78) vyjadřuje zjedno
dušeným způsobem mez výkonu, který lze přenášet jednotlivých vedeních.
Může vzniknout otázka, proč uvažují náklady jalový výkon, když výše
formulovaném modelu uvažují pouze palivové náklady dodávku činného
výkonu (5. Vysvětlení tom, existují-li uzlu omezení výrobě
jalového výkonu (5.74, 5.77) určují pásmo
přípustných změn napětí jednotlivých uzlech. ANp,ic ANpai'. Omezení (5. ANp.
Zbývající multiplikátory, nimiž modelu pracuje, mají též ekonomický
význam.75)
započítává mez podbuzení generátoru.1, paic
A S?max min ,ma„ „u,, ’
ANp„|c ANpaic ANpa|c
Ui max min lii '
kde vyjadřuje poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny
maximálního zdánlivého výkonu zdroje uzlu /',
m, poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny minimálně
přípustného činného výkonu zdroje uzlu /,
eiy poměrný přírůstek palivových nákladů vlivem změny maximálního,
resp. Platí
pro vztahy
