Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
63)
kde poměrný přírůstek palivových nákladů elektrárny [Kčs/MWh],
Cpai cena (náklady) jednotky energie palivu [Kčs/GJ],
bpa\ poměrný přírůstek spotřeby energie palivu dodávku tepla do
strojovny,
bQs poměrný přírůstek spotřeby tepla strojovně [GJ/MWh],
/řvsQ koeficient vlastní spotřeby tepla, tj.HOSPODÁRNÉ ZDĚLO VÁNÍ ZATÍŽE ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH
Poměrný přírůstek palivových nákladů tepelné elektrárny určuje pomocí
charakteristik poměrných přírůstků spotřeby paliva dodávku tepla strojovny
a poměrných přírůstků spotřeby tepla strojovně, dále základě cen (nákladů)
paliva výše vlastní spotřeby tepla elektřiny elektrárně, např.
Proto navrhují dokonalejší metody rozdělování zatížení [93 kap.3.64)
přičemž fyzikální omezení soustavy respektují nerovnostmi.
Chyba při výpočtu redukovaného poměrného přírůstku bri vzniklá zanedbáním
změn jalových výkonů jalových ztrát bude tím větší, čím větší budou X,-,.
5... Klasická Lagrangeova metoda již nevyhovuje pro tento případ. poměr tepla vyrobeného tepla
spotřebovaného výrobu elektřiny,
fevsW koeficient vlastní spotřeby elektřiny, tj.
Podle [99] následkem těchto zjednodušení chyba při stanovení zpravidla
v rozmezí což však způsobuje chybu určení výši jen %. Metoda dodávek (Carpentiera)
Carpentier [100] byl první, kdo zformuloval obecné řešení hospodárného
rozdělování zatížení matematickým modelem jako úlohu nelineárního programo
vání.
K řešení dospěje použitím Kuhnova—Tuckerova teorému, který lze formulovat
takto:
223
. 5].
N pai= f(P P2, . Jde tedy hledání
extrému funkce několika proměnných tak, aby vyhovělo nejen rovnostem, ale
i nerovnostem., P„) min (5.
Řada autorů však uvádí, uvedené zjednodušení vede větších soustav
s nehomogenními sítěmi (tj. různým poměrem X,v/R„) značnějším chybám. podle vztahu
b, vsQ^vsW [Kčs/MWh] (5.2.
Základem „metody dodávek“ minimalizace palivových nákladů, které jsou
funkcí nezávisle proměnných činných jalových výkonů uzlech Qj, napětí U,
a fázových úhlů napětí ô,, tj. Tento model odstraňuje nutnost volby referenčního bodu respektuje
omezení platná pro dodávku výkonů sítě výrobních uzlech jakož omezení
výše napětí přenosů vedeních. poměr elektřiny vyrobené
a dodané sítě
