Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 205 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3., Pm, Ol, O2, Om, Qm+1, •••> Om+p) (5.11), použije zobecněné Lagrangeovy funkce podmínky pro nalezení extrému (5.14) zobecní formě podmínek Kuhn-Tuckera [96].16) i=1 m p <P2= [MVAr] (5. Uvažujme, elektrizační soustavě pracuje zdrojů činných jalových výkonů tepelných elektrárnách zdrojů jalového výkonu v kompenzačních stanicích.13) (5.14) oA Má-li řešit optimalizační úloha včetně podmínek provozních omezení, tj. Metoda Lagrangeových multiplikátorů Použitím metody Lagrangeových multiplikátorů (Lagrangeových součinitelů) přejde extremalizační úloha (5. Celkový počet uzlů soustavy nechť n. (5.12) kde Lagrangeova funkce (lagrangián), A vektor Lagrangeových multiplikátorů.17) í=i j=i kde činné jalové zatížení i-té elektrárny [MW], [MVAr], O* jalový výkon dodávaný -tým kompenzátorem [MVAr], 212 . toho plyne, pro každou hodnotu celkového činného jalového zatížení soustavy jsou náklady palivo celé soustavy funkcí výkonů jednotlivých elektráren. m <J>, (5.9) až (5. Vazební podmínky vyjádříme bilančními rovnicemi činného jalového výkonu v soustavě, tj..1. Palivové náklady každé elektrárny, jak již bylo uvedeno, jsou funkcí jejího zatížení.9) (5.15) i=t kde pali jsou palivové náklady i-té elektrárny [Kčs]. Předpokládejme nejdříve, elektrizační soustavě pracují pouze tepelné elektrárny jedinými provozními vazebními podmínkami jsou celkové bilance činných jalových výkonů. Extrém funkce bude nalezen, budou-li splněny podmínky d (5-13) d (p(Z (5.10) úlohu nalezení minima funkce F F palc(Z A<P(Z) min (5. Jsou tedy závislé zatížení celé soustavy včetně ztrát sítích na rozdělení činných jalových výkonů mezi jednotlivé elektrárny kompenzátory: m N pa|c= pa|1= /(P P2, .OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV 5.