Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Palivové náklady každé elektrárny, jak již bylo uvedeno, jsou funkcí jejího
zatížení.10) úlohu nalezení minima funkce F
F palc(Z A<P(Z) min (5.14) zobecní formě podmínek Kuhn-Tuckera [96]. Metoda Lagrangeových multiplikátorů
Použitím metody Lagrangeových multiplikátorů (Lagrangeových součinitelů)
přejde extremalizační úloha (5.1.13) (5.3.
m
<J>, (5. Celkový počet uzlů soustavy nechť n..11), použije zobecněné Lagrangeovy funkce podmínky pro nalezení
extrému (5., Pm, Ol, O2, Om, Qm+1, •••> Om+p) (5.
Předpokládejme nejdříve, elektrizační soustavě pracují pouze tepelné
elektrárny jedinými provozními vazebními podmínkami jsou celkové bilance
činných jalových výkonů.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
5. toho plyne, pro každou hodnotu celkového činného jalového
zatížení soustavy jsou náklady palivo celé soustavy funkcí výkonů jednotlivých
elektráren.16)
i=1
m p
<P2= [MVAr] (5.15)
i=t
kde pali jsou palivové náklady i-té elektrárny [Kčs]. Jsou tedy závislé zatížení celé soustavy včetně ztrát sítích na
rozdělení činných jalových výkonů mezi jednotlivé elektrárny kompenzátory:
m
N pa|c= pa|1= /(P P2, . (5.9)
až (5.9) (5. Uvažujme, elektrizační soustavě pracuje zdrojů
činných jalových výkonů tepelných elektrárnách zdrojů jalového výkonu
v kompenzačních stanicích.
Extrém funkce bude nalezen, budou-li splněny podmínky
d (5-13)
d (p(Z (5.17)
í=i j=i
kde činné jalové zatížení i-té elektrárny [MW], [MVAr],
O* jalový výkon dodávaný -tým kompenzátorem [MVAr],
212
.12)
kde Lagrangeova funkce (lagrangián),
A vektor Lagrangeových multiplikátorů.
Vazební podmínky vyjádříme bilančními rovnicemi činného jalového výkonu
v soustavě, tj..14)
oA
Má-li řešit optimalizační úloha včetně podmínek provozních omezení, tj
