Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
211
. jsou vázány řadou provozních omezení
a vazebních podmínek.9)
při splnění podmínek
0 (5.
Stanoveni takového rozdělení zatížení soustavy mezi paralelně pracující zdroje
činného jalového výkonu, při němž budou celkové náklady palivo minimální,
je totožné nalezením minima funkce Npa,c.
Problém hospodárného rozdělování zatížení lze obecně zapsat takto:
nalézt minimum funkce palivových nákladů
Npaic(Z min (5. aby
dodávané odebírané výkony byly každém okamžiku vyvážené.10)
W (5., Zm) vektor provozních parametrů elektrizační soustavy
(činné jalové výkony uzlech, úhly moduly
uzlových napětí atd.8),
vazební omezující podmínky vyjadřují jako lineární funkce, anebo metody řešení
využívající konvexní programování, při nichž funkce (5.9) (5. formě vazebních podmínek nejčastěji vystupuje poža
davek, aby výkonová bilance elektrizační soustavy byla rovnováze, tzn. Při libovolném tvaru funkce paic(Z),
vazebních omezujících podmínek neexistuje univerzální metoda řešení.11)
je úlohou nelineárního programování. mezní hodnoty napětí uzlech, činných
a jalových výkonů zdrojů, přenosové schopnosti vedení atd. formě
provozních omezení vystupují např. Nejlépe jsou propracovány metody
řešení využívající lineárního programování, při jejichž použití funkce palc (5.HOSPODÁRNÉ ZDĚLO VÁNÍ ZATÍŽENÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH
kde paic jsou celkové náklady palivo soustavě [Kčs],
N pali náklady palivo i-tého prvku [Kčs],
Pí činný výkon i-tého prvku [MW],
O, jalový výkon i-tého prvku [MVAr],
n počet prvků.. Proto se
v praxi používá řada různých výpočtových metod, jež respektují více méně
přesně omezující vazební podmínky provozu elektrizační soustavy dosahuje se
tak různé míry optimality rozdělení zatížení.11)
kde . Proměnné však nemohou
nabývat libovolných hodnot, neboť jejich hodnoty jsou omezeny dovolenými
provozními stavy elektrizační soustavy, tj.
Obecná formulace problému hospodárného rozdělování zatížení (5.),
<P(Z) vazební podmínky,
W provozní omezení.11) pokládají za
konvexní..9) (5. Pro jiné vyjádření těchto funkcí možná existence několika lokálních
minim účelové funkce, tedy nezaručenost nalezení globálního optima
