Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Obecná formulace problému hospodárného rozdělování zatížení (5.11)
kde .8),
vazební omezující podmínky vyjadřují jako lineární funkce, anebo metody řešení
využívající konvexní programování, při nichž funkce (5.
Problém hospodárného rozdělování zatížení lze obecně zapsat takto:
nalézt minimum funkce palivových nákladů
Npaic(Z min (5.HOSPODÁRNÉ ZDĚLO VÁNÍ ZATÍŽENÍ ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAVÁCH
kde paic jsou celkové náklady palivo soustavě [Kčs],
N pali náklady palivo i-tého prvku [Kčs],
Pí činný výkon i-tého prvku [MW],
O, jalový výkon i-tého prvku [MVAr],
n počet prvků.
211
.
Stanoveni takového rozdělení zatížení soustavy mezi paralelně pracující zdroje
činného jalového výkonu, při němž budou celkové náklady palivo minimální,
je totožné nalezením minima funkce Npa,c.. Proto se
v praxi používá řada různých výpočtových metod, jež respektují více méně
přesně omezující vazební podmínky provozu elektrizační soustavy dosahuje se
tak různé míry optimality rozdělení zatížení. Při libovolném tvaru funkce paic(Z),
vazebních omezujících podmínek neexistuje univerzální metoda řešení. jsou vázány řadou provozních omezení
a vazebních podmínek. formě
provozních omezení vystupují např. formě vazebních podmínek nejčastěji vystupuje poža
davek, aby výkonová bilance elektrizační soustavy byla rovnováze, tzn.11)
je úlohou nelineárního programování.9)
při splnění podmínek
0 (5., Zm) vektor provozních parametrů elektrizační soustavy
(činné jalové výkony uzlech, úhly moduly
uzlových napětí atd.10)
W (5. Nejlépe jsou propracovány metody
řešení využívající lineárního programování, při jejichž použití funkce palc (5.9) (5. mezní hodnoty napětí uzlech, činných
a jalových výkonů zdrojů, přenosové schopnosti vedení atd. Proměnné však nemohou
nabývat libovolných hodnot, neboť jejich hodnoty jsou omezeny dovolenými
provozními stavy elektrizační soustavy, tj.9) (5..),
<P(Z) vazební podmínky,
W provozní omezení.11) pokládají za
konvexní. Pro jiné vyjádření těchto funkcí možná existence několika lokálních
minim účelové funkce, tedy nezaručenost nalezení globálního optima. aby
dodávané odebírané výkony byly každém okamžiku vyvážené
