Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
1. chodu elektrizační soustavy
provádět důsledně podle postupů popsaných kapitole článku 5.,
aby výkonová zabezpečenost maximu zatížení neklesla pod hodnotu vm= 0,997.
3. Část
nákladů (fixní) sice vzniká, ale nepřenáší hodnoty produkce (nerealizované),
takže třeba pokládat ztrátu.
5.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
hodnoty těchto ztrát pro budoucí léta, pro něž provádí optimalizace rozvoje
soustavy. Doplňkovou ztrátu, způsobenou elektrizační soustavě změnou režimu práce
soustavy oproti optimálnímu, postižených výrobních systémech zmetkovou
výrobou.1 jsem uvedl, kritériem optimálního provozu elektrizační
soustavy při dodržení spolehlivé dodávky elektřiny spotřebitelům mini
mum nákladů palivo soustavě.
Každá těchto ztrát zahrnuje:
1. Náklady palivo (palivové náklady) každé
elektrárny soustavě jsou funkcí jejího zatížení.
4. Požaduje např.V elektrizační soustavě vznikají navíc doplňkové náklady na
palivo, vzniklé přerozdělením zatížení. neplněním základní
funkce jak elektrizační soustavy, tak ostatních postižených výrobních systémů. Přímou ztrátu, vyvolanou náklady neplánované opravy revize poroucha
ných zařízení soustavě odběratelů.) instalovaných uspokojování
potřeb obyvatelstva.
Pro obtížnost kvantitativního vyjádření těchto ztrát praxi dává přednost
plánování rozvoje soustav při určité zadané výši zabezpečenosti. toho plyne, pro každou
hodnotu celkového činného jalového zatížení elektrizační soustavy jsou náklady
na palivo celé soustavy funkcí činných jalových výkonů jednotlivých prvků
podílejících krytí tohoto zatížení.
Platí
N palc= pall(P O,) [Kčs], (5.
Při tomto přístupu lze optimalizaci rozvoje resp. Hospodárné rozdělování zatížení
v elektrizačních soustavách
Již článku 5. Ztráty nedodání elektřiny
odběratelům skládají podle [53] dvou složek systémové ztráty ztráty
odběratelů elektřiny. Při poruchových stavech dochází často zhoršení jakostních parametrů
elektřiny (kmitočtu napětí), což může vést elektromotorů snížení jejich
výkonů účinností.
Uvedme však alespoň věcnou strukturu těchto ztrát. Nepřímou ztrátu, která způsobena nedostatečným využitím nevýrobních
zařízení (školských, kulturních, sportovních apod.8)
í=l
210
.3.
2. Základní ztrátu, způsobenou nerealizací výroby, tj
