Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
2. neplněním základní
funkce jak elektrizační soustavy, tak ostatních postižených výrobních systémů. Ztráty nedodání elektřiny
odběratelům skládají podle [53] dvou složek systémové ztráty ztráty
odběratelů elektřiny. Požaduje např.
Každá těchto ztrát zahrnuje:
1.
Platí
N palc= pall(P O,) [Kčs], (5.1. Přímou ztrátu, vyvolanou náklady neplánované opravy revize poroucha
ných zařízení soustavě odběratelů.
4.V elektrizační soustavě vznikají navíc doplňkové náklady na
palivo, vzniklé přerozdělením zatížení. Část
nákladů (fixní) sice vzniká, ale nepřenáší hodnoty produkce (nerealizované),
takže třeba pokládat ztrátu.
Při tomto přístupu lze optimalizaci rozvoje resp. Při poruchových stavech dochází často zhoršení jakostních parametrů
elektřiny (kmitočtu napětí), což může vést elektromotorů snížení jejich
výkonů účinností.
Uvedme však alespoň věcnou strukturu těchto ztrát. Doplňkovou ztrátu, způsobenou elektrizační soustavě změnou režimu práce
soustavy oproti optimálnímu, postižených výrobních systémech zmetkovou
výrobou.
5.8)
í=l
210
.) instalovaných uspokojování
potřeb obyvatelstva.1 jsem uvedl, kritériem optimálního provozu elektrizační
soustavy při dodržení spolehlivé dodávky elektřiny spotřebitelům mini
mum nákladů palivo soustavě. Nepřímou ztrátu, která způsobena nedostatečným využitím nevýrobních
zařízení (školských, kulturních, sportovních apod.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
hodnoty těchto ztrát pro budoucí léta, pro něž provádí optimalizace rozvoje
soustavy.3. Hospodárné rozdělování zatížení
v elektrizačních soustavách
Již článku 5. chodu elektrizační soustavy
provádět důsledně podle postupů popsaných kapitole článku 5.
3. toho plyne, pro každou
hodnotu celkového činného jalového zatížení elektrizační soustavy jsou náklady
na palivo celé soustavy funkcí činných jalových výkonů jednotlivých prvků
podílejících krytí tohoto zatížení.
Pro obtížnost kvantitativního vyjádření těchto ztrát praxi dává přednost
plánování rozvoje soustav při určité zadané výši zabezpečenosti. Náklady palivo (palivové náklady) každé
elektrárny soustavě jsou funkcí jejího zatížení. Základní ztrátu, způsobenou nerealizací výroby, tj.,
aby výkonová zabezpečenost maximu zatížení neklesla pod hodnotu vm= 0,997
