Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Při poruchových stavech dochází často zhoršení jakostních parametrů
elektřiny (kmitočtu napětí), což může vést elektromotorů snížení jejich
výkonů účinností.
3.1. Hospodárné rozdělování zatížení
v elektrizačních soustavách
Již článku 5.OPTIMALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
hodnoty těchto ztrát pro budoucí léta, pro něž provádí optimalizace rozvoje
soustavy.
4.
2.) instalovaných uspokojování
potřeb obyvatelstva. Základní ztrátu, způsobenou nerealizací výroby, tj. neplněním základní
funkce jak elektrizační soustavy, tak ostatních postižených výrobních systémů.
Platí
N palc= pall(P O,) [Kčs], (5.
Každá těchto ztrát zahrnuje:
1.V elektrizační soustavě vznikají navíc doplňkové náklady na
palivo, vzniklé přerozdělením zatížení. Část
nákladů (fixní) sice vzniká, ale nepřenáší hodnoty produkce (nerealizované),
takže třeba pokládat ztrátu. Doplňkovou ztrátu, způsobenou elektrizační soustavě změnou režimu práce
soustavy oproti optimálnímu, postižených výrobních systémech zmetkovou
výrobou. Přímou ztrátu, vyvolanou náklady neplánované opravy revize poroucha
ných zařízení soustavě odběratelů.
5. toho plyne, pro každou
hodnotu celkového činného jalového zatížení elektrizační soustavy jsou náklady
na palivo celé soustavy funkcí činných jalových výkonů jednotlivých prvků
podílejících krytí tohoto zatížení.
Uvedme však alespoň věcnou strukturu těchto ztrát. chodu elektrizační soustavy
provádět důsledně podle postupů popsaných kapitole článku 5. Požaduje např.
Při tomto přístupu lze optimalizaci rozvoje resp.8)
í=l
210
.,
aby výkonová zabezpečenost maximu zatížení neklesla pod hodnotu vm= 0,997. Ztráty nedodání elektřiny
odběratelům skládají podle [53] dvou složek systémové ztráty ztráty
odběratelů elektřiny.
Pro obtížnost kvantitativního vyjádření těchto ztrát praxi dává přednost
plánování rozvoje soustav při určité zadané výši zabezpečenosti.1 jsem uvedl, kritériem optimálního provozu elektrizační
soustavy při dodržení spolehlivé dodávky elektřiny spotřebitelům mini
mum nákladů palivo soustavě. Nepřímou ztrátu, která způsobena nedostatečným využitím nevýrobních
zařízení (školských, kulturních, sportovních apod. Náklady palivo (palivové náklady) každé
elektrárny soustavě jsou funkcí jejího zatížení.3
