Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
hodinové energetické „výseče“ po
jednotlivých krajích republiky, druhém případě tzv. 5.33) [Kčs],
N nZl0 průměrná roční ztráta způsobená nedodáním elektřiny odběrate
lům [Kčs].1) tedy udává závislost průměrných ročních
nákladů spojených zásobováním elektřinou velikosti výkonové zálohy její
minimum mělo vymezovat optimální výši výkonové zálohy.
Jak jsem již uvedl, velmi nesnadné objektivně ocenit škody vzniklé současnosti
(nebo minulosti0) nedodáním elektřiny spotřebitelům, natož předpovědět
0 této souvislosti bych chtěl upozornit zajímavou zkušenost. (4. Kritérium pro volbu
ekonomicky optimální velikosti výkonové zálohy pak bylo možné zapsat
N er0 vpr0 nzr0 min [Kčs] ,
kde Ner0 jsou průměrné roční náklady spojené zásobováním elektřinou [Kčs],
Nvpr0 průměrné roční porovnávací náklady elektrizační soustavy podle
vztahu např. Součet obou druhů nákladů pro určitou výši výkonové zálohy
spojené zásobováním elektřinou Součtová křivka Ner0 (vzniklá součtem
dvou níže ležících křivek obr. se
očekávaly poměrně značné ztráty způsobené omezováním dodávky elektřiny, převážná většina odvětví
nemohla prokázat jejich výši, protože své plánované úkoly výrobní ekonomické splnila. „plošné vystupování diagramů“). Začátkem šedesátých sedmdesátých
let letech kritického nedostatku výkonu elektrizační soustavě byla zavedena poměrně tvrdá regulační
opatření pro velkoodběratele prvém případě byly tzv. Při
neohlášeném omezení dodávky zapříčiněném teplotní inverzí následnými silnými mrazy prvních
dnech roku 1979 byly ztráty vyčíslitelné, avšak zdaleka nedosahovaly údajů uváděných obvykle
v literatuře jako odborný odhad takových škod.SPOLEHL IVOST ELEKTRIZAČNÍCH SOUSTAV
porovnávacích výrobních nákladů elektrizační soustavy vpr0 národohospodář
ského ocenění ztrát titulu nedodávky elektřiny odběratelům velikosti
výkonové zálohy Pzv.
209
.
Tento teoreticky správný postup, jakkoli lákavý, praxi obtížné realizovat
