Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Činitel zabezpečenosti může být také dán poměrem jiných veličin než
časových (vždy však vyjadřuje pravděpodobnost), např. obrázku 5. Výkonová
záloha potřebná zajištění určité úrovně spolehlivosti tím větší, čím větší
poruchovost jednotlivých energetických zařízení jednotkový výkon agregátů, čím
je vyrovnanější diagram zatížení soustavy, čím jsou delší prostoje titulu plánova
ných poruchových výpadků čím větší ztráty utrpí spotřebitelé následkem
neuskutečněné dodávky elektřiny. elektrickou energií
E g
d '
kde zabezpečenost dodávky elektrické energie,
E očekávaná výše spotřeby elektrické energie [MWh],
E očekávané množství nedodané elektrické energie [MWh].2.
Podle údajů literatuře optimální hodnota činitele zabezpečenosti soustavy
má pohybovat mezi 0,99 0,9999, závislosti velikosti struktuře systému
odběratelů.
Při optimalizaci rozvoje elektrizační soustavy bylo žádoucí stanovit optimální
velikost výkonové zálohy základě následující jednoduché úvahy:
Zvětšování výkonové zálohy vyvolává jedné straně růst nákladů rozvoj
soustavy, současně však druhé straně zmenšuje škody způsobené společnosti
výpadky dodávky elektřiny odběratelům. Tento závěr souladu stanoviskem [95] sovětských vědeckých
pracovníků.2.
Potřeba stanovit optimální velikost výkonové zálohy však trvale projevuje jak
při plánování rozvoje, tak při plánování provozu elektrizačních soustav. zřejmé,
že zvětšování výkonové zálohy vede zvyšování spolehlivosti těchto soustav,
1 když jen jisté míry, protože podle [97] růst spolehlivosti závislosti na
zvětšování záloh silně nelineární jisté hranice již velmi pozvolný.1 znázorněna závislost
208
.
5.
Zkušenosti provozu elektrizačních soustav ukazují [15], použití pravděpo
dobnostních metod při vyhodnocování spolehlivosti soustav zkvalitňují předpovědi
spolehlivosti porovnání různých variant provozu těchto soustav. Již předchozím článku jsem zmínil
0 obtížnosti mnohdy neproveditelnosti tohoto ocenění uvedl jsem nepoužitel
ně široké rozpětí odhadu odborníků při takovém oceňování. Optimalizace spolehlivosti elektrizačních soustav
Stanovení optimální velikosti výkonových záloh tím optimální výše spolehli
vosti) elektrizační soustavě velmi nesnadná úloha, neboť vyžaduje národohos
podářského ocenění nedodané elektřiny.OPTIM ALIZACE PROVOZU ENERGETICKÝCH SOUSTAV
kde činitel zabezpečenosti krytí zatížení soustavy,
T„ doba níž bylo zatížení pokryto,
Tp doba provozu. Spolehlivostní
výpočty tak zpřesňují přípravu provozu elektrizačních soustav jsou prostředkem
jejich řízení
