Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Žádné známých kritérií však nemělo všechny tyto vlastnosti.
Předběžná optimalizace umožnit předběžný výběr technicky vyhovujících
a ekonomicky (nebo jinak podle charakteru zvoleného kritéria optimality)
nadějných variant rámci určité strategie rozvoje; finální optimalizace umožnit
přesnější výběr optimální těchto několika variant.
Optimalizaci rozvoje energetických soustav vzhledem složitosti této
úlohy účelné rozdělit dvě fáze: předběžnou konečnou optimalizaci. Obsah
optimalizace rozvoje energetického systému lze popsat takto: Pro zadané optimali
zační období, pro něž zadán požadovaný měnící energetický efekt, vyžadující
další rozvoj systému, vybírá optimální varianta rozvoje.
Rozvoj energetických soustav (chápaných jen jako technických částí těchto
soustav) velmi náročným problémem následkem rozsáhlosti těchto soustav,
počtu jejich prvků vazeb dlouhodobosti jejich rozvoje. Nástroji optimalizace
tohoto rozvoje mohou být matematické modely soustav, tj. Tato skutečnost však nesnižuje význam
rozhodovacích metod kritérií, jejichž znalost umožňuje méně chybovat při
rozhodování.OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
z kritérií proto určité výhody určité nevýhody.21 000 500 Kčs, tedy
vyšší než užitnost varianty většina subjektů rozhodování dala patrně přednost variantě A. Pro první těchto fází
° Takový postoj někdy ilustruje tímto příkladem Předpokládejme, subjekt rozhodování zvolit
jednu dvou variant
A přijmout hotovosti částku 000 Kčs, nebo
B přijmout los, který lze vyhrát pravděpodobností 0,5 částku 000 Kčs. systémy matematických
prostředků pro napodobení struktury chování modelovaných energetických
soustav. Potíž totiž tom, sestavení požadovaných
vlastností vyžaduje shodné hodnocení „důležitosti“ jednotlivých vlastností všemi
odborníky uživateli kritéria. Rovněž činily
pokusy zkonstruovat nová kritéria, jež tyto požadavky splňovala zatím též
bez praktického výsledku.
Subjekt rozhodování při volbě optimální varianty neřídí vždy optimalizací
kriteriální funkce, nýbrž často hodnotí varianty podle svého rozhodovacího „prefe
renčního systému“, němž odráží subjektivní postoj rozhodovatele různým
situacím, jež mohou následkem jeho rozhodnutí nastat, nejistotě, níž je
realizace jednotlivých variant spojena1’.
200
.
Závěry
Rozvoj výrobního systému lze definovat jako vytváření nových prvků vazeb
v systému vhodné provozování systému účelem zabezpečování požadavků
společnosti produkci tohoto systému. Zvláštním případem rozvoje výrobního
systému jeho práce (chod), při němž nevznikají nové prvky systému. Toho však zatím nedosáhlo. Někteří badatelé pokoušeli
zkonstruovat seznam základních vlastností, jež mělo mít rozhodovací kritérium.
Ačkoli očekávaná užitnost (podle Bayesova kritéria) varianty 0,5
