Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
32) (4. Porovnání
těchto kritérií jinými publikovanými kritérii prokázalo jejich značnou shodu; pro
případ rozvoje nově vzniklých soustav kritériem Bolotova—Ščaveleva, pro rozvoj
existujících (dosavadních) soustav kritériem Hildebrandta—Hedricha. Při neurčitosti jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých
stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů. Při jistotě zná subjekt rozhodování
všechny tři prvky rozhodovací matice varianty, stavy okolí užitnosti variant.
Ve většině případů nemůžeme době přijetí rozhodnutí rozvoji systému
předpovědět budoucnost jistotou. Nejčastěji používá modálni kritérium. rozdíl Bayesova kritéria lépe umožňuje při volbě
variant vážit maximální (vitální) riziko, tj. takové, které může mít následek
přerušení další rozhodovací činnosti subjektu rozhodování. Každé uvedených kritérií zdůrazňuje určité
okolnosti rozhodovací situace jiné okolnosti potlačuje.Y
doporučuji použít jednodušších optimalizačních kritérií, nejlépe kumulativního
(4. průměrných
ročních porovnávacích nákladů jednodušší aplikaci (4. Každé kritérií proto
určité výhody určité nevýhody. Při
nejistotě jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není
však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jejich
výskytu. nejrozšířenějším kritériem pro výběr optimální varianty rizikových
rozhodovacích problémech. Předpověd budoucí situace může pohybovat
od jistoty přes nejistotu neurčitosti. Navržená deterministická optimalizační kritéria
se pro případ elektrizační soustavy ukázala nejvíce citlivá změnu investičních
nákladů. Očekávaná užitnost (Bayeso
vo kritérium) kombinací užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu
okolí. Kvalifikace rizika jako ohrožení realizace variant
spočívá odděleném hodnocení pravděpodobných nepříznivých důsledků spoje
ných realizací variant. Výsledky
(užitnosti) variant rozvoje výrobních systémů, zahrnuté rozhodovací matici,
měříme při ekonomické optimalizaci jejich ziskem náklady. Citlivostní
analýza podává informaci stabilitě optimalizačního kritéria ekonomické
stabilitě optimálního rozhodnutí.
Citlivostní analýza prokazuje výši rizika nesprávného rozhodnutí rozvoji
výrobních systémů při použití deterministických optimalizačních kritérií.
201
.21), pro fázi finální optimalizace pak kritéria korektnějšího, tj.
Rozhodování neurčitosti převádí rozhodování nejistoty tím, se
odhadnou pravděpodobnosti jednotlivých stavů okolí nebo použije některých
z kritérií rozhodování neurčitosti. Podstatou nekvantitativního
pojetí rizika redukce možných stavů okolí stav nejpravděpodobnější nebo
uspokojivý.
Při rozhodování rizika lze rozeznat tři přístupy. Navržené deterministické
kritérium optimalizace rozvoje výrobních systémů prokazuje pro tyto komplexní
výrobní systémy značnou stabilitu ekonomická stabilita optimálního rozhodnutí
je řád vyšší roste úměrně velikostí systému. Další pořadí citlivosti byly změny proměnných provozních nákladů
a nejmenší vliv měly změny stálých provozních nákladů. Toto rozhodování tedy subjektivní činností, při
níž použití uvedených kritérií může jen snížit možnost chybování.34)
