Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Kvalifikace rizika jako ohrožení realizace variant
spočívá odděleném hodnocení pravděpodobných nepříznivých důsledků spoje
ných realizací variant. průměrných
ročních porovnávacích nákladů jednodušší aplikaci (4. Citlivostní
analýza podává informaci stabilitě optimalizačního kritéria ekonomické
stabilitě optimálního rozhodnutí. Předpověd budoucí situace může pohybovat
od jistoty přes nejistotu neurčitosti.
Ve většině případů nemůžeme době přijetí rozhodnutí rozvoji systému
předpovědět budoucnost jistotou.32) (4.
Citlivostní analýza prokazuje výši rizika nesprávného rozhodnutí rozvoji
výrobních systémů při použití deterministických optimalizačních kritérií.34). Při
nejistotě jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není
však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jejich
výskytu.Y
doporučuji použít jednodušších optimalizačních kritérií, nejlépe kumulativního
(4. Při jistotě zná subjekt rozhodování
všechny tři prvky rozhodovací matice varianty, stavy okolí užitnosti variant.
201
. Porovnání
těchto kritérií jinými publikovanými kritérii prokázalo jejich značnou shodu; pro
případ rozvoje nově vzniklých soustav kritériem Bolotova—Ščaveleva, pro rozvoj
existujících (dosavadních) soustav kritériem Hildebrandta—Hedricha.
Rozhodování neurčitosti převádí rozhodování nejistoty tím, se
odhadnou pravděpodobnosti jednotlivých stavů okolí nebo použije některých
z kritérií rozhodování neurčitosti. Podstatou nekvantitativního
pojetí rizika redukce možných stavů okolí stav nejpravděpodobnější nebo
uspokojivý. rozdíl Bayesova kritéria lépe umožňuje při volbě
variant vážit maximální (vitální) riziko, tj. takové, které může mít následek
přerušení další rozhodovací činnosti subjektu rozhodování.
Při rozhodování rizika lze rozeznat tři přístupy. Každé uvedených kritérií zdůrazňuje určité
okolnosti rozhodovací situace jiné okolnosti potlačuje. Navržené deterministické
kritérium optimalizace rozvoje výrobních systémů prokazuje pro tyto komplexní
výrobní systémy značnou stabilitu ekonomická stabilita optimálního rozhodnutí
je řád vyšší roste úměrně velikostí systému. Nejčastěji používá modálni kritérium. Další pořadí citlivosti byly změny proměnných provozních nákladů
a nejmenší vliv měly změny stálých provozních nákladů. Při neurčitosti jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých
stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů. Výsledky
(užitnosti) variant rozvoje výrobních systémů, zahrnuté rozhodovací matici,
měříme při ekonomické optimalizaci jejich ziskem náklady. nejrozšířenějším kritériem pro výběr optimální varianty rizikových
rozhodovacích problémech. Každé kritérií proto
určité výhody určité nevýhody.21), pro fázi finální optimalizace pak kritéria korektnějšího, tj. Očekávaná užitnost (Bayeso
vo kritérium) kombinací užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu
okolí. Toto rozhodování tedy subjektivní činností, při
níž použití uvedených kritérií může jen snížit možnost chybování. Navržená deterministická optimalizační kritéria
se pro případ elektrizační soustavy ukázala nejvíce citlivá změnu investičních
nákladů