Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
rozdíl Bayesova kritéria lépe umožňuje při volbě
variant vážit maximální (vitální) riziko, tj.32) (4.Y
doporučuji použít jednodušších optimalizačních kritérií, nejlépe kumulativního
(4. Další pořadí citlivosti byly změny proměnných provozních nákladů
a nejmenší vliv měly změny stálých provozních nákladů. Navržené deterministické
kritérium optimalizace rozvoje výrobních systémů prokazuje pro tyto komplexní
výrobní systémy značnou stabilitu ekonomická stabilita optimálního rozhodnutí
je řád vyšší roste úměrně velikostí systému.
Ve většině případů nemůžeme době přijetí rozhodnutí rozvoji systému
předpovědět budoucnost jistotou.
Rozhodování neurčitosti převádí rozhodování nejistoty tím, se
odhadnou pravděpodobnosti jednotlivých stavů okolí nebo použije některých
z kritérií rozhodování neurčitosti. nejrozšířenějším kritériem pro výběr optimální varianty rizikových
rozhodovacích problémech. Při jistotě zná subjekt rozhodování
všechny tři prvky rozhodovací matice varianty, stavy okolí užitnosti variant. Porovnání
těchto kritérií jinými publikovanými kritérii prokázalo jejich značnou shodu; pro
případ rozvoje nově vzniklých soustav kritériem Bolotova—Ščaveleva, pro rozvoj
existujících (dosavadních) soustav kritériem Hildebrandta—Hedricha. Každé uvedených kritérií zdůrazňuje určité
okolnosti rozhodovací situace jiné okolnosti potlačuje. Při
nejistotě jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není
však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jejich
výskytu. Každé kritérií proto
určité výhody určité nevýhody.
Citlivostní analýza prokazuje výši rizika nesprávného rozhodnutí rozvoji
výrobních systémů při použití deterministických optimalizačních kritérií. Očekávaná užitnost (Bayeso
vo kritérium) kombinací užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu
okolí. Podstatou nekvantitativního
pojetí rizika redukce možných stavů okolí stav nejpravděpodobnější nebo
uspokojivý. Navržená deterministická optimalizační kritéria
se pro případ elektrizační soustavy ukázala nejvíce citlivá změnu investičních
nákladů. Toto rozhodování tedy subjektivní činností, při
níž použití uvedených kritérií může jen snížit možnost chybování. Předpověd budoucí situace může pohybovat
od jistoty přes nejistotu neurčitosti. Kvalifikace rizika jako ohrožení realizace variant
spočívá odděleném hodnocení pravděpodobných nepříznivých důsledků spoje
ných realizací variant. Nejčastěji používá modálni kritérium.21), pro fázi finální optimalizace pak kritéria korektnějšího, tj. takové, které může mít následek
přerušení další rozhodovací činnosti subjektu rozhodování.
201
. Výsledky
(užitnosti) variant rozvoje výrobních systémů, zahrnuté rozhodovací matici,
měříme při ekonomické optimalizaci jejich ziskem náklady. Při neurčitosti jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých
stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů.34). Citlivostní
analýza podává informaci stabilitě optimalizačního kritéria ekonomické
stabilitě optimálního rozhodnutí.
Při rozhodování rizika lze rozeznat tři přístupy. průměrných
ročních porovnávacích nákladů jednodušší aplikaci (4
