Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Citlivostní analýza prokazuje výši rizika nesprávného rozhodnutí rozvoji
výrobních systémů při použití deterministických optimalizačních kritérií.
Ve většině případů nemůžeme době přijetí rozhodnutí rozvoji systému
předpovědět budoucnost jistotou. Výsledky
(užitnosti) variant rozvoje výrobních systémů, zahrnuté rozhodovací matici,
měříme při ekonomické optimalizaci jejich ziskem náklady. Každé uvedených kritérií zdůrazňuje určité
okolnosti rozhodovací situace jiné okolnosti potlačuje. Očekávaná užitnost (Bayeso
vo kritérium) kombinací užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu
okolí. Každé kritérií proto
určité výhody určité nevýhody. Předpověd budoucí situace může pohybovat
od jistoty přes nejistotu neurčitosti. takové, které může mít následek
přerušení další rozhodovací činnosti subjektu rozhodování. Podstatou nekvantitativního
pojetí rizika redukce možných stavů okolí stav nejpravděpodobnější nebo
uspokojivý.
Rozhodování neurčitosti převádí rozhodování nejistoty tím, se
odhadnou pravděpodobnosti jednotlivých stavů okolí nebo použije některých
z kritérií rozhodování neurčitosti. Navržená deterministická optimalizační kritéria
se pro případ elektrizační soustavy ukázala nejvíce citlivá změnu investičních
nákladů. Navržené deterministické
kritérium optimalizace rozvoje výrobních systémů prokazuje pro tyto komplexní
výrobní systémy značnou stabilitu ekonomická stabilita optimálního rozhodnutí
je řád vyšší roste úměrně velikostí systému. rozdíl Bayesova kritéria lépe umožňuje při volbě
variant vážit maximální (vitální) riziko, tj.
201
. průměrných
ročních porovnávacích nákladů jednodušší aplikaci (4. Při
nejistotě jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není
však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jejich
výskytu. Další pořadí citlivosti byly změny proměnných provozních nákladů
a nejmenší vliv měly změny stálých provozních nákladů.32) (4. Porovnání
těchto kritérií jinými publikovanými kritérii prokázalo jejich značnou shodu; pro
případ rozvoje nově vzniklých soustav kritériem Bolotova—Ščaveleva, pro rozvoj
existujících (dosavadních) soustav kritériem Hildebrandta—Hedricha. Při neurčitosti jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých
stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů.21), pro fázi finální optimalizace pak kritéria korektnějšího, tj.
Při rozhodování rizika lze rozeznat tři přístupy.Y
doporučuji použít jednodušších optimalizačních kritérií, nejlépe kumulativního
(4. Toto rozhodování tedy subjektivní činností, při
níž použití uvedených kritérií může jen snížit možnost chybování. Nejčastěji používá modálni kritérium.34). nejrozšířenějším kritériem pro výběr optimální varianty rizikových
rozhodovacích problémech. Při jistotě zná subjekt rozhodování
všechny tři prvky rozhodovací matice varianty, stavy okolí užitnosti variant. Kvalifikace rizika jako ohrožení realizace variant
spočívá odděleném hodnocení pravděpodobných nepříznivých důsledků spoje
ných realizací variant. Citlivostní
analýza podává informaci stabilitě optimalizačního kritéria ekonomické
stabilitě optimálního rozhodnutí