Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 195 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
nejrozšířenějším kritériem pro výběr optimální varianty rizikových rozhodovacích problémech. Rozhodování neurčitosti převádí rozhodování nejistoty tím, se odhadnou pravděpodobnosti jednotlivých stavů okolí nebo použije některých z kritérií rozhodování neurčitosti. Při jistotě zná subjekt rozhodování všechny tři prvky rozhodovací matice varianty, stavy okolí užitnosti variant. Každé uvedených kritérií zdůrazňuje určité okolnosti rozhodovací situace jiné okolnosti potlačuje.34). Každé kritérií proto určité výhody určité nevýhody. Porovnání těchto kritérií jinými publikovanými kritérii prokázalo jejich značnou shodu; pro případ rozvoje nově vzniklých soustav kritériem Bolotova—Ščaveleva, pro rozvoj existujících (dosavadních) soustav kritériem Hildebrandta—Hedricha. Předpověd budoucí situace může pohybovat od jistoty přes nejistotu neurčitosti. Výsledky (užitnosti) variant rozvoje výrobních systémů, zahrnuté rozhodovací matici, měříme při ekonomické optimalizaci jejich ziskem náklady. Další pořadí citlivosti byly změny proměnných provozních nákladů a nejmenší vliv měly změny stálých provozních nákladů. Toto rozhodování tedy subjektivní činností, při níž použití uvedených kritérií může jen snížit možnost chybování. Navržená deterministická optimalizační kritéria se pro případ elektrizační soustavy ukázala nejvíce citlivá změnu investičních nákladů. průměrných ročních porovnávacích nákladů jednodušší aplikaci (4. Podstatou nekvantitativního pojetí rizika redukce možných stavů okolí stav nejpravděpodobnější nebo uspokojivý. Při neurčitosti jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů. Ve většině případů nemůžeme době přijetí rozhodnutí rozvoji systému předpovědět budoucnost jistotou. Navržené deterministické kritérium optimalizace rozvoje výrobních systémů prokazuje pro tyto komplexní výrobní systémy značnou stabilitu ekonomická stabilita optimálního rozhodnutí je řád vyšší roste úměrně velikostí systému. Při rozhodování rizika lze rozeznat tři přístupy. 201 .Y doporučuji použít jednodušších optimalizačních kritérií, nejlépe kumulativního (4. Citlivostní analýza prokazuje výši rizika nesprávného rozhodnutí rozvoji výrobních systémů při použití deterministických optimalizačních kritérií. takové, které může mít následek přerušení další rozhodovací činnosti subjektu rozhodování. Citlivostní analýza podává informaci stabilitě optimalizačního kritéria ekonomické stabilitě optimálního rozhodnutí. Nejčastěji používá modálni kritérium.21), pro fázi finální optimalizace pak kritéria korektnějšího, tj. Kvalifikace rizika jako ohrožení realizace variant spočívá odděleném hodnocení pravděpodobných nepříznivých důsledků spoje­ ných realizací variant.32) (4. Očekávaná užitnost (Bayeso­ vo kritérium) kombinací užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu okolí. rozdíl Bayesova kritéria lépe umožňuje při volbě variant vážit maximální (vitální) riziko, tj. Při nejistotě jsou známy varianty jejich užitnosti při jednotlivých stavech okolí, není však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jejich výskytu