Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
3).OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
tj.
úfop.69)
v,-e <t> 0
Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.68)
Vj 0
resp.
Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li
užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv.pt= max max {«,}} (4. nejnižší
účinností elektrárny. „minimin“
Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta
vuje kritérium Waldovo.65)
«it,Pt= niax min {mJ} (4.
Platí pak zápisy
Hit.
s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ). Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé
197
. dosazení (4.66)
Vi 0
V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním
ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí. min min {m,7} (4.
Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum
funkcionálu pro různé stavy okolí .66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz-
hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší
zlo“).2, obdržíme jako optimální variantu první, tj. elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab.
V takovém případě platí
«k>pt min max {m,7 (4. Umožňuje jakýkoliv stupeň
těchto dvou extrémů. 4. Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu
spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp. tim ism rozhodovatele udáva koeficientem
a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více
k obráceně.64) (4.
Hurwiczovo kritérium
Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem
a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu. kritérium minimaxima
(minimnxu).67)
Vj 0
Kritéria „maximin“ (4.
Kritérium „minimax“ resp.
Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4.2 znamenalo volbu třetí varianty,
tj
