Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
68)
Vj 0
resp.pt= max max {«,}} (4. Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu
spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp.64) (4. min min {m,7} (4.66)
Vi 0
V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním
ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí.
Kritérium „minimax“ resp.
Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4.3).OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
tj. nejnižší
účinností elektrárny.
úfop. elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab. dosazení (4.66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz-
hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší
zlo“).67)
Vj 0
Kritéria „maximin“ (4.
V takovém případě platí
«k>pt min max {m,7 (4. kritérium minimaxima
(minimnxu). „minimin“
Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta
vuje kritérium Waldovo.65)
«it,Pt= niax min {mJ} (4.
s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ). Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé
197
.69)
v,-e <t> 0
Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.
Platí pak zápisy
Hit. tim ism rozhodovatele udáva koeficientem
a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více
k obráceně. Umožňuje jakýkoliv stupeň
těchto dvou extrémů.
Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum
funkcionálu pro různé stavy okolí .
Hurwiczovo kritérium
Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem
a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu.2, obdržíme jako optimální variantu první, tj. 4.2 znamenalo volbu třetí varianty,
tj.
Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li
užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv