Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
69)
v,-e <t> 0
Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.68)
Vj 0
resp.2 znamenalo volbu třetí varianty,
tj.
úfop. Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé
197
.
Kritérium „minimax“ resp.2, obdržíme jako optimální variantu první, tj.
Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4.
Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum
funkcionálu pro různé stavy okolí .pt= max max {«,}} (4.
Platí pak zápisy
Hit.3). „minimin“
Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta
vuje kritérium Waldovo. min min {m,7} (4. 4.67)
Vj 0
Kritéria „maximin“ (4.65)
«it,Pt= niax min {mJ} (4.
V takovém případě platí
«k>pt min max {m,7 (4. dosazení (4. nejnižší
účinností elektrárny.64) (4. elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab. kritérium minimaxima
(minimnxu). Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu
spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp. Umožňuje jakýkoliv stupeň
těchto dvou extrémů.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
tj.66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz-
hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší
zlo“). tim ism rozhodovatele udáva koeficientem
a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více
k obráceně.
s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ).
Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li
užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv.
Hurwiczovo kritérium
Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem
a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu.66)
Vi 0
V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním
ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí
