Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
69)
v,-e <t> 0
Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.
Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4. tim ism rozhodovatele udáva koeficientem
a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více
k obráceně.
Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum
funkcionálu pro různé stavy okolí .pt= max max {«,}} (4. „minimin“
Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta
vuje kritérium Waldovo. Umožňuje jakýkoliv stupeň
těchto dvou extrémů.2, obdržíme jako optimální variantu první, tj. kritérium minimaxima
(minimnxu).
Platí pak zápisy
Hit.2 znamenalo volbu třetí varianty,
tj.
s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ). elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab.
Hurwiczovo kritérium
Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem
a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu.3).OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
tj. 4. Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu
spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp.
Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li
užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv.64) (4. dosazení (4.68)
Vj 0
resp.
Kritérium „minimax“ resp.65)
«it,Pt= niax min {mJ} (4. nejnižší
účinností elektrárny. Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé
197
.
V takovém případě platí
«k>pt min max {m,7 (4.67)
Vj 0
Kritéria „maximin“ (4. min min {m,7} (4.
úfop.66)
Vi 0
V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním
ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí.66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz-
hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší
zlo“)
