Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 191 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI tj.2, obdržíme jako optimální variantu první, tj.pt= max max {«,}} (4. V takovém případě platí «k>pt min max {m,7 (4. Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé 197 . úfop. tim ism rozhodovatele udáva koeficientem a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více k obráceně. min min {m,7} (4. Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp.2 znamenalo volbu třetí varianty, tj. dosazení (4. „minimin“ Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta­ vuje kritérium Waldovo. 4.64) (4. kritérium minimaxima (minimnxu). nejnižší účinností elektrárny. Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4. Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv. Kritérium „minimax“ resp. Hurwiczovo kritérium Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu.3).68) Vj 0 resp.69) v,-e <t> 0 Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.66) Vi 0 V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí.65) «it,Pt= niax min {mJ} (4. s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ).67) Vj 0 Kritéria „maximin“ (4.66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz- hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší zlo“). Platí pak zápisy Hit. elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab. Umožňuje jakýkoliv stupeň těchto dvou extrémů. Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum funkcionálu pro různé stavy okolí