Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
66) „minimax“ odpovídají „pesimistické filozofii roz-
hodovatele: „počítat vždy nejméně příznivým vývojem situace“ (volit „nejmenší
zlo“). „minimin“
Toto kritérium výrazem opačné filozofie (tedy „optimistické“), než předsta
vuje kritérium Waldovo.2, obdržíme jako optimální variantu první, tj.
Platí pak zápisy
Hit. nejnižší
účinností elektrárny.
s nejmenším minimálně možných (jde-li náklady, ).
Použití Waldova kritéria (maximinima) pro případ příkladu 4.
Hurwiczovo kritérium
Představuje jakýsi kompromis mezi krajně pesimistickým Waldovým kritériem
a stejně extrémně optimistickým kritériem maximaxu.
Rozhodovatel vybírá jako optimální řešení to, něhož minimální maximum
funkcionálu pro různé stavy okolí . min min {m,7} (4. 4.
Pro případ záporného ingradientu rozhodovací matice vyjadřujeme-li
užitnosti pomocí nákladů, platí obrácený princip, tzv.2 znamenalo volbu třetí varianty,
tj.
Kritérium „minimax“ resp.3). Umožňuje jakýkoliv stupeň
těchto dvou extrémů. elektrárny vysokou účinností tepelného cyklu (viz tab.65)
«it,Pt= niax min {mJ} (4. Tímto koeficientem pak násobíme maximální užitnost každé
197
. kritérium minimaxima
(minimnxu). Jako optimální vybíráme podle tohoto kritéria variantu
spojenou největším maximálně možných efektů (jde-li zisky, +), resp.pt= max max {«,}} (4.68)
Vj 0
resp.
úfop. tim ism rozhodovatele udáva koeficientem
a pohybujícím Čím větší míra pesimismu, tím blíží více
k obráceně. dosazení (4.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
tj.66)
Vi 0
V takovém případě tedy rozhodovatel maximalizuje (vybírá řešení maximálním
ziskem) minimální možné zisky spojené jednotlivými stavy okolí.
V takovém případě platí
«k>pt min max {m,7 (4.69)
v,-e <t> 0
Pro toto kritérium, aplikované příklad 4.64) (4.67)
Vj 0
Kritéria „maximin“ (4
