Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 190 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pravidlo můžeme interpretovat takto: Pokládám-li všechny možné stavy okolí stejně pravděpo­ dobné, volím variantu, která maximalizuje očekávanou užitnost. každé variantě přiřadí její „zaručená užitnost“, tj.63) V <t> 1 Pro ilustraci použijme tohoto kritéria údaje příkladu 4.64) Sj 0 Rozhodovací matice tak redukuje jeden sloupec složený minim každého řádku. (4.6 Výpočet středních hodnot užitnosti [mil. Podle tohoto pesimistického přístupu každého řádku platební matice vybere mini­ mální užitnost, tj. Tím tedy toto kritérium vychází Bayesova kritéria pro pravděpodobnost „ 1 Pl ' Optimálním řešením podle kritéria Bernoulliho (Laplaceova) taková varianta, pro kterou bude maximální střední hodnota užitnosti 1 m u +(p, ÍOp,) max +(p, u,) ax— utj (4. Waldovo kritérium) Základním principem tohoto kritéria snaha vyhnout nejhoršímu.65) ví <t> 196 . Kčs Varianty Užitnosti při stavech Střední hodnoty užitnosti■Sl Sl Vl 300 200 183 ^2 275 200 100 192 v3 225 175 150 183 Bernoulli—Laplaceovo kritérium vede tedy volbě druhé varianty (se středními parametry tepelného cyklu, tedy střední účinností hypotetické výrobny). M,+oP, max {út} (4.2 předpokladu Pi pi= 1/3 (tab. 4. Príncip maximinima (maximin. určí se minimální hodnot funkcionálu ú min {utj}. optimální řešení (variantu) považuje takové, pro které ukazatel největší, tj.PTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV nedostatečného důvodu, princip nedostatečné racionality“ apod. T 4.6)