Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Toto kritérium vychází předpokladu, že
nemáme-li důvod pro domněnku, budoucí stavy jsou různě pravděpodobné,
můžeme pravděpodobnosti stavů okolí pokládat shodné, tj. jejich rozložení za
rovnoměrné. Při výpočtu rizika vychází pravděpodobných nepříznivých důsledků (ohrožení
realizace) variant stanovených rozborem.
Z tohoto hlediska jsou zde uváděná rizika různorodá. Do
možných ohrožení bylo vybráno pět druhů rizik (třetí subjektivní faktor).2) různými účinnostmi
tepelného cyklu. podmínek rozhodování neurčitosti,
charakterizovaného informační situací I4(I5,1 6), jsou dány možné varianty, jejich
výsledky možné budoucí stavy.5. Vědci, zejména filozofové, logici matematici zkonstruovali na
základě více méně sofistických úvah řadu kritérií rozhodování, která nevyžadují
znalost rozložení pravděpodobnosti stavů okolí.
4.4. Jsou zejména kritéria Laplaceo-
vo, Waldovo, Hurwiczovo Savageovo. Získat údaje umožňující stanovení nějaké pravděpodobnosti, tak převést
úlohu rozhodování nejistoty (za rizika). Rozhodování neurčitosti
Pod pojmem neurčitost rozhodování nerozumí úplná neznalost, neboť se
vymyká racionálnímu rozhodování.
První dva postupy jsou projevem přirozeného obvyklého sklonu subjektu
rozhodování zjednodušování složitých problémů, tedy reality, což ostatně
podstatou modelování problémů.5.
Kritérium Bernoulliho (Laplaceovo), nazývané též kritériem nedostatečného
důvodu, nebo nedostatečné evidence. Podstatou těchto kritérií obvykle
formulace, podle níž stavy okolí zredukují jednoho sloupce, jehož výsledky
jsou podkladem volby. Výpočet rizik tab. Neodůvodněnost tohoto předpokladu dala vznik označení „pravidlo
195
. 4.
2. Riziko druhé páté krátkodobou platnost,
tzn. Všimněme podrobněji některých těchto kritérií. Ostatní tri rizika mají dlouhodobý charakter,
a tudíž budou-li krátkodobé příčiny ohrožení (druhá pátá) odstraněny, bude třeba rozhodovat podle
zbývajících tří dlouhodobých.
3. možné brzy dovědět, zda uplatní nikoli. opět mění problém rozhodování nejistoty.
Při rozhodování podmínek neurčitosti můžeme postupovat trojím způsobem:
1. Použít některých pravidel volby (kritérií), která nevyžadují znalost pravděpo
dobností. Vyžádat odborný posudek expertů, vyjadřující subjektivně odhadovanou
pravděpodobnost.).
Při posuzování rizik tímto způsobem však třeba vzít úvahu faktor délky trvání těchto rizik. Existuje celá řada kritérií pro takováto rozhodování, nichž každé vyhovuje
jiným subjektivním vlastnostem subjektu rozhodování (tzv. Třetí postup vlastní rozhodování neurčitos
ti. pesimistická, optimis
tická, opatrná aj.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Výpočet objasníme našem příkladu tři variant výrobny (příklad 4. Jejich závažnost byla stanovena odborným odhadem (první
subjektivní faktor) rámci desetibodové stupnice pravděpodobnost jejich výskytu byla vyjádřena
v procentech podobně jako předchozí metodě očekávané užitnosti (druhý subjektivní faktor). Neurčitost spočívá tom, neznáme pravděpo
dobnost výskytu možných stavů okolí
