Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Při rozhodování podmínek neurčitosti můžeme postupovat trojím způsobem:
1.). Neodůvodněnost tohoto předpokladu dala vznik označení „pravidlo
195
. Získat údaje umožňující stanovení nějaké pravděpodobnosti, tak převést
úlohu rozhodování nejistoty (za rizika). Třetí postup vlastní rozhodování neurčitos
ti. Rozhodování neurčitosti
Pod pojmem neurčitost rozhodování nerozumí úplná neznalost, neboť se
vymyká racionálnímu rozhodování.
4.5.
Kritérium Bernoulliho (Laplaceovo), nazývané též kritériem nedostatečného
důvodu, nebo nedostatečné evidence. Všimněme podrobněji některých těchto kritérií. Vyžádat odborný posudek expertů, vyjadřující subjektivně odhadovanou
pravděpodobnost. pesimistická, optimis
tická, opatrná aj.
3. opět mění problém rozhodování nejistoty.
Z tohoto hlediska jsou zde uváděná rizika různorodá. Vědci, zejména filozofové, logici matematici zkonstruovali na
základě více méně sofistických úvah řadu kritérií rozhodování, která nevyžadují
znalost rozložení pravděpodobnosti stavů okolí. Ostatní tri rizika mají dlouhodobý charakter,
a tudíž budou-li krátkodobé příčiny ohrožení (druhá pátá) odstraněny, bude třeba rozhodovat podle
zbývajících tří dlouhodobých. Riziko druhé páté krátkodobou platnost,
tzn. Použít některých pravidel volby (kritérií), která nevyžadují znalost pravděpo
dobností. Toto kritérium vychází předpokladu, že
nemáme-li důvod pro domněnku, budoucí stavy jsou různě pravděpodobné,
můžeme pravděpodobnosti stavů okolí pokládat shodné, tj. Výpočet rizik tab. Existuje celá řada kritérií pro takováto rozhodování, nichž každé vyhovuje
jiným subjektivním vlastnostem subjektu rozhodování (tzv. podmínek rozhodování neurčitosti,
charakterizovaného informační situací I4(I5,1 6), jsou dány možné varianty, jejich
výsledky možné budoucí stavy. možné brzy dovědět, zda uplatní nikoli.2) různými účinnostmi
tepelného cyklu. Podstatou těchto kritérií obvykle
formulace, podle níž stavy okolí zredukují jednoho sloupce, jehož výsledky
jsou podkladem volby.
Při posuzování rizik tímto způsobem však třeba vzít úvahu faktor délky trvání těchto rizik.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Výpočet objasníme našem příkladu tři variant výrobny (příklad 4.5.
2.4. jejich rozložení za
rovnoměrné. 4. Do
možných ohrožení bylo vybráno pět druhů rizik (třetí subjektivní faktor). Při výpočtu rizika vychází pravděpodobných nepříznivých důsledků (ohrožení
realizace) variant stanovených rozborem. Jejich závažnost byla stanovena odborným odhadem (první
subjektivní faktor) rámci desetibodové stupnice pravděpodobnost jejich výskytu byla vyjádřena
v procentech podobně jako předchozí metodě očekávané užitnosti (druhý subjektivní faktor). Jsou zejména kritéria Laplaceo-
vo, Waldovo, Hurwiczovo Savageovo.
První dva postupy jsou projevem přirozeného obvyklého sklonu subjektu
rozhodování zjednodušování složitých problémů, tedy reality, což ostatně
podstatou modelování problémů. Neurčitost spočívá tom, neznáme pravděpo
dobnost výskytu možných stavů okolí
