Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
očekávaná užitnost zvolené varianty našem příkladu 165 mil.
Tento rozhodovací problém lze vyjádřit rozhodovací maticí užitností, níž čísla představují zisk dobu
porovnání zvolených peněžních jednotkách (tab. maximum případě kladného ingradientu,
minimum při záporném ingradientu.
Tedy
Uoij UijPi (4. Výše užitnosti
(zisku, nákladů) těchto variant bude záviset ceně paliva, která může být nízká, střední nebo vysoká.60) (4.
Podle tohoto kritéria optimální tedy varianta, jíž odpovídá optimální
hodnota očekávaných výsledků, tj. Kčs)
není shodná její skutečnou užitností, která vyplyne budoucích skutečných cen paliva.
Příklad 4.2
Při výstavbě energetické výrobny přicházejí úvahu tři možnosti (varianty): tepelným cyklem na
nižší, střední nebo vyšší parametry (tj.
Bayesovo kritérium spočívá maximalizaci matematické naděje varianty
u iop,) pjU^j (4. Vychází axiomu, matematická naděje souhrnné
užitnosti varianty rovná součtu matematických nadějí dílčích užitností. 4. můžeme-Ii určit
pravděpodobnosti stavů okolí. Tato
naděje, tj. 4.OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
Očekávaná užitnost (Bayesovo kritérium)
Toto kritérium nejvíce rozšířené pro informační situaci tj. Očekávanou
užitnost jednotlivých variant pak vypočteme použitím vztahů (4.61)
1=1
kde uoi očekávaná užitnost í-té varianty,
m počet stavů okolí.
m
u0i oij, (4. očekávaná užitnost dané varianty při určitém stavu okolí, součinem
užitnosti pravděpodobnosti výskytu příslušného stavu okolí pro danou variantu.
192
. nižší, střední nebo vyšší tepelnou účinností).
Podle průzkumu situace cenách energetického paliva odborných odhadů (zde objevuje
subjektivní faktor) pravděpodobnost nízké ceny paliva 0,1, střední 0,3 vysoké 0,6.61) viz tab.62) varianta vyšší účinností tepelného cyklu.
Optimálním řešením tomto příkladu pak podle (4.60)
kde u0ij očekávaná užitnost (matematická naděje) i-té varianty při y-tém stavu
okolí,
Uij užitnost (-té varianty při /-těm stavu okolí,
Pí pravděpodobnost výskytu -tého stavu okolí.
Očekávaná užitnost celé varianty pak dána součtem očekávaných užitností pro
všechny stavy okolí.
Je však třeba upozornit, tzv.62)
V <f> 1
kde u,opl optimální varianta.4.3). Jako kritérium zde
může fungovat zisk (vzhledem stejnému výrobnímu účinku všech tří variant náklady).
Využití koncepce očekávané užitnosti osvětlíme příkladu
