Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Má-li dojít změně pořadí ekonomické efektivnosti posuzovaných variant
(při deterministické citlivostní analýze uvedeného typu), musí mít přímky, vyjadřu
jící závislost změny kriteriální hodnoty relativních změnách investičních nákla
dů, poměrných stálých výrobních nákladů palivových nákladů, různé směrnice,
tedy různé konstanty N. Bude-li velikost konstant C
nebo taková, zmíněné přímky budou ležet velmi blízko sebe, může nastat
jejich protnutí, tedy záměna relativní ekonomické výhodnosti (pořadí) variant.
2.
přímky budou téměř rovnoběžné), záleží posunu směru svislé osy, tj.
Z dosavadních úvah lze učinit tyto závěry:
1.OPTIM ALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Pro všechny tři dosud zkoumané přímkové závislosti platí závěr stabilitě
optimálního rozhodnutí: Rozhodnutí pořadí efektivnosti variant nestabilní,
pokud pole rozptylu kriteriální funkce pro různé varianty vzájemně překrývají,
tj. na
konstantách které tento posun ovlivňují. Vliv činitele času tomto vztahu nelze analy-
p—i
V)
187
.
3. jestliže přímky, vyjadřující závislost vpr0 komponentách, protnou.
Jinak tomu však závislosti hodnoty kriteriální funkce činiteli času, tj. Analogicky předchozími úvahami lze říci, záměně pořadí variant může
dojít takových variant, pro něž budou přímky směru osy sice dosti vzdálené,
avšak budou mít dostatečně rozdílné strmosti dané konstantami N. Budou-li konstanty velmi blízké pro posuzované varianty (tj.
při analýze vztahu vpr0 (q)
