Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
(odpovídající informační situaci kdy známe pravděpodobnosti výskytů stavů
okolí) rozhodování neurčitosti (odpovídající informačním situacím I4a kdy
tyto pravděpodobnosti neznáme).
Při rozhodování jistoty předpokládá tedy znalost stavu okolí, takže
rozhodovací matice redukuje jeden sloupec. Dosud uvedená deterministická
kritéria optimalizace odpovídají předpokladu, subjekt rozhodování plně
informován budoucích jevech. Konečně obecná (smíšená) informační situace představuje takové
případy, nichž nelze jednoznačně definovat typ informační situace, tudíž
vyvolává nutnost používat různých kombinací rozhodovacích zásad. Všimněme si
tedy dalším výkladu podrobněji základních tří rozhodovacích situací. Posouzení výše takového rizika možné
pomocí átlivostní (senzitivní) analýzy rozhodování, tj. základě provedeného výzkumu [86] jsme
ukázali dále, rozhodování situace resp.
4. analýzy citlivosti determi
nisticky pojatého rozhodnutí změny stavů okolí. Takové zjednodušení reality je
odůvodněné zejména tehdy, když
— riziko malé, takže lze zanedbat;
— riziko sice významné, ale jeho stanovení obtížné nebo nákladnější než
ztráta vzniklá jeho zanedbáním. lze převést rozhodování za
situace I,.2.
Použití deterministických optimalizačních kritérií tedy představuje riziko ne
správného rozhodnutí rozvoji systémů. Při optimalizaci rozvoje výrobních systémů jde
především informace stavu okolí, variantách rozvoje jejich výsledcích.
Ekonomickou stabilitu optimálního rozhodnutí definujme jako zachování shod
ného pořadí resp. Přesto, tento
předpoklad nerealistický, přijímá většina rozhodnutí při řízení rozvoje
výrobních systémů předpokládané jistoty., atd.
Správnost informací budoucnosti však závisí značné míry tom, jak
vzdálenou budoucnost jde, jak složitý posuzovaný systém, jak dlouhé je
optimalizační období, jak přesná evidence potřebných údajů, jaká odbornost
zpracovatelů variant, jaké změny projektů mohou nastat průběhu realizace díla
atd. Rozhodování jistoty
Toto pojetí vychází předpokladu plné informovanosti racionálnosti chování
subjektu rozhodování, tj. Úkolem citlivostní analýzy
v námi zkoumaném případě tedy podat informaci stabilitě optimalizačního
kritéria ekonomické stabilitě optimálního rozhodnutí.
Stabilitu optimalizačního kritéria definujme jako relativně malou změnu jeho
hodnoty při podstatné změně komponent kritéria. ekonomicky nepodstatnou změnu pořadí efektivnosti posuzova
ných variant při podstatné změně komponent kritéria.
Rizika nesprávného rozhodnutí základě deterministického optimalizačního
182
.5. zná všechny varianty jejich výsledky
