Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 175 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Obvykle však literatuře uvádějí pouze případy rozhodování nejistoty 181 . Jsou známy varianty jejich užitnost při jednotlivých stavech okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI Pravděpodobnostně určitá informace charakterizuje náhodné jevy, pro které je znám zákon rozdělení, jak pro jevy minulé,tak pro jevy budoucí (např. It první informační situace charakterizována zadaným rozdělením aprior­ ních pravděpodobností stavů světa ; 12 druhá informační situace charakterizována zadaným rozdělením pravdě­ podobností stavů světa neznámými parametry; 13 třetí informační situace charakterizována systémem uspořádání apriorních pravděpodobností rozložení stavů světa; 14 čtvrtá informační situace charakterizována neznámými pravděpodobnost­ mi výskytu stavů světa; 15 pátá informační situace charakterizována antagonistickými zájmy subjek­ tu rozhodování okolí; 16 šestá informační situace vychází předcházejících pěti situací jejich zobecněním. Tyto tři míry informovanosti určují též tři obdobně nazvané způsoby rozhodová­ ní. informace měrných investičních nákladech projektovaných nestandardních staveb, jakými jsou vodní elektrárny, aj. Při nejistotě známe pravděpodobnost výskytu jednotlivých stavů okolí, kdežto při neurčitosti neznáme. Pravděpodobnostně neúplná informace opět dvojího druhu.). informace o průtocích vody řekách, teplotách vzduchu jednotlivých měsících apod. ekonomické ukazatele ložisek nafty, zemního plynu apod. Dále jde informace jevech, jejichž výskyt lze charakterizovat pouze určitým intervalem „od do“, přičemž zákony rozdělení uvnitř tohoto intervalu nejsou známy (např. Informační situací rozumíme určitý stupeň degradace neurčitosti výběru stavu světa množiny ., pro něž může být odhadnuta pouze jejich horní spodní hodnota). Rozhodovací situací pak rozumíme trojici {<P, Fj. Rozdíl pouze informaci stavu okolí. Jde jednak o informace jevech, pro jejichž minulé výskyty jsou známy zákony rozdělení, zatímco pro budoucí výskyty tyto zákony známy nejsou (např. Při všech těchto mírách informovanosti jsou tedy známy varianty jejich užitnosti (efekty). Problém rozhodování je charakterizován třemi faktory {I, KIy A}, kde informační situace, Ki množina rozhodovacích kritérií (principů) závislosti informační situaci, A systém axiomů analýze rozhodovacích kritérií.). když mnoho druhů klasifikace rozhodování, toto třídění podle míry informovanosti primární. Při jistotě existuje jen jeden stav okolí, němž víme, nastane. Neurčitost. Takové podrobné členění možných informačních situací uvedeno např. [85]