Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
[85].). Problém rozhodování je
charakterizován třemi faktory {I, KIy A},
kde informační situace,
Ki množina rozhodovacích kritérií (principů) závislosti informační
situaci,
A systém axiomů analýze rozhodovacích kritérií. Neurčitost., pro něž může být odhadnuta pouze jejich horní spodní hodnota). informace
o průtocích vody řekách, teplotách vzduchu jednotlivých měsících apod.).
Tyto tři míry informovanosti určují též tři obdobně nazvané způsoby rozhodová
ní.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
Pravděpodobnostně určitá informace charakterizuje náhodné jevy, pro které je
znám zákon rozdělení, jak pro jevy minulé,tak pro jevy budoucí (např.
Rozhodovací situací pak rozumíme trojici {<P, Fj. Rozdíl pouze informaci stavu okolí. Při nejistotě známe pravděpodobnost
výskytu jednotlivých stavů okolí, kdežto při neurčitosti neznáme.
3. informace měrných
investičních nákladech projektovaných nestandardních staveb, jakými jsou vodní
elektrárny, aj. Jde jednak
o informace jevech, pro jejichž minulé výskyty jsou známy zákony rozdělení,
zatímco pro budoucí výskyty tyto zákony známy nejsou (např. Jsou známy varianty jejich užitnost při jednotlivých stavech
okolí, není však známa pravděpodobnost výskytu těchto stavů.
Takové podrobné členění možných informačních situací uvedeno např. Dále jde informace jevech,
jejichž výskyt lze charakterizovat pouze určitým intervalem „od do“, přičemž
zákony rozdělení uvnitř tohoto intervalu nejsou známy (např. ekonomické
ukazatele ložisek nafty, zemního plynu apod.
Obvykle však literatuře uvádějí pouze případy rozhodování nejistoty
181
.
Při všech těchto mírách informovanosti jsou tedy známy varianty jejich
užitnosti (efekty). Při jistotě existuje jen
jeden stav okolí, němž víme, nastane.
Informační situací rozumíme určitý stupeň degradace neurčitosti výběru stavu
světa množiny . když mnoho druhů klasifikace rozhodování, toto třídění podle míry
informovanosti primární.
Pravděpodobnostně neúplná informace opět dvojího druhu.
It první informační situace charakterizována zadaným rozdělením aprior
ních pravděpodobností stavů světa ;
12 druhá informační situace charakterizována zadaným rozdělením pravdě
podobností stavů světa neznámými parametry;
13 třetí informační situace charakterizována systémem uspořádání apriorních
pravděpodobností rozložení stavů světa;
14 čtvrtá informační situace charakterizována neznámými pravděpodobnost
mi výskytu stavů světa;
15 pátá informační situace charakterizována antagonistickými zájmy subjek
tu rozhodování okolí;
16 šestá informační situace vychází předcházejících pěti situací jejich
zobecněním
