Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
pm.
2..2
Rozhodovací matice
Varianty
Stavy okolí
íi Sm
Ví «11 «1m
Vi «íi “im
v„ u„1 u„j Kfim
Je-li subjekt rozhodování při volbě řešení veden cílem dosáhnout maxima
výsledku (užitnosti, efektu), budeme tvrdit, rozhodovací matice kladný
ingradient {wJ}.OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
2. Není však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze
pravděpodobnost jeho výskytu. nákladů), bude mít rozhodovací matice záporný ingradient
F~ {u~j}.
Podle míry informovanosti třech uvedených prvcích rozhodování (v, u)
rozeznáváme tři základní stupně jejich znalosti:
1. kterém konkrétním stavu okolí bude
posuzovaná varianta nacházet, není subjektu rozhodování známo.
T abulka 4.
Pravděpodobnostní informace charakterizuje náhodné jevy.pj. Nejistota (riziko). Při jsou známy varianty jejich užitnosti při různých
stavech okolí.).
180
. 4.2.. rozhodovací matice (platební mati
ce, matice užitnosti), znázorněné tab. Množinu {. Jistota.. nim patří velmi
často informace přírodních jevech (např. Při rozhodování nejistoty přibývá tedy další
prvek rozhodování pravděpodobnosti pi.v vylučujících situací (stavů okolí, stavů
světa), nichž může kterákoliv nastat. Pravdě
podobnostní informace možno dále dělit informaci pravděpodobnostně
určitou informaci pravděpodobnostně neúplnou. zákonem rozdělení, matematickou nadějí, rozptylem apod. Množinu unm}možných výsledků (užitností), charakterizující
výsledek (efekt) vybraného řešení. Pravděpodobnostní informace lze charak
terizovat např.
3.. teplota vzduchu okolního prostředí
podléhající náhodným změnám apod. Subjekt rozhodování zná při všechny tři prvky varianty, stavy
okolí užitnosti variant. Pokud bude cílem rozhodovacího procesu minimalizace
výsledků (např. Tato množina dána kombinacemi variant
z množiny <ř>a stavů okolí množiny Užitnost u{j tedy udává efekt při výběru
varianty případě, okolí bude nacházet stavu sh
Obsahuje-li množina variant množina stavů okolí více prvků, bývá
výhodné zobrazit všechny prvky rozhodovacího problému pomocí jednoho
z nejjednodušších rozhodovacích modelů, tzv
