Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Při jsou známy varianty jejich užitnosti při různých
stavech okolí. teplota vzduchu okolního prostředí
podléhající náhodným změnám apod.
T abulka 4. Tato množina dána kombinacemi variant
z množiny <ř>a stavů okolí množiny Užitnost u{j tedy udává efekt při výběru
varianty případě, okolí bude nacházet stavu sh
Obsahuje-li množina variant množina stavů okolí více prvků, bývá
výhodné zobrazit všechny prvky rozhodovacího problému pomocí jednoho
z nejjednodušších rozhodovacích modelů, tzv.
Pravděpodobnostní informace charakterizuje náhodné jevy.2
Rozhodovací matice
Varianty
Stavy okolí
íi Sm
Ví «11 «1m
Vi «íi “im
v„ u„1 u„j Kfim
Je-li subjekt rozhodování při volbě řešení veden cílem dosáhnout maxima
výsledku (užitnosti, efektu), budeme tvrdit, rozhodovací matice kladný
ingradient {wJ}. nákladů), bude mít rozhodovací matice záporný ingradient
F~ {u~j}..OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
2. kterém konkrétním stavu okolí bude
posuzovaná varianta nacházet, není subjektu rozhodování známo. rozhodovací matice (platební mati
ce, matice užitnosti), znázorněné tab. Množinu {. Subjekt rozhodování zná při všechny tři prvky varianty, stavy
okolí užitnosti variant.). Nejistota (riziko). Při rozhodování nejistoty přibývá tedy další
prvek rozhodování pravděpodobnosti pi. Pravděpodobnostní informace lze charak
terizovat např.pj. Pravdě
podobnostní informace možno dále dělit informaci pravděpodobnostně
určitou informaci pravděpodobnostně neúplnou.
Podle míry informovanosti třech uvedených prvcích rozhodování (v, u)
rozeznáváme tři základní stupně jejich znalosti:
1.pm.
2.
180
.v vylučujících situací (stavů okolí, stavů
světa), nichž může kterákoliv nastat.. zákonem rozdělení, matematickou nadějí, rozptylem apod. nim patří velmi
často informace přírodních jevech (např. Pokud bude cílem rozhodovacího procesu minimalizace
výsledků (např. Jistota.. Není však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze
pravděpodobnost jeho výskytu. Množinu unm}možných výsledků (užitností), charakterizující
výsledek (efekt) vybraného řešení. 4.
3..2
