Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 174 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pravdě­ podobnostní informace možno dále dělit informaci pravděpodobnostně určitou informaci pravděpodobnostně neúplnou. T abulka 4. Jistota.2 Rozhodovací matice Varianty Stavy okolí íi Sm Ví «11 «1m Vi «íi “im v„ u„1 u„j Kfim Je-li subjekt rozhodování při volbě řešení veden cílem dosáhnout maxima výsledku (užitnosti, efektu), budeme tvrdit, rozhodovací matice kladný ingradient {wJ}. 4. 3. zákonem rozdělení, matematickou nadějí, rozptylem apod. Nejistota (riziko). Tato množina dána kombinacemi variant z množiny <ř>a stavů okolí množiny Užitnost u{j tedy udává efekt při výběru varianty případě, okolí bude nacházet stavu sh Obsahuje-li množina variant množina stavů okolí více prvků, bývá výhodné zobrazit všechny prvky rozhodovacího problému pomocí jednoho z nejjednodušších rozhodovacích modelů, tzv. kterém konkrétním stavu okolí bude posuzovaná varianta nacházet, není subjektu rozhodování známo. Pravděpodobnostní informace charakterizuje náhodné jevy. Podle míry informovanosti třech uvedených prvcích rozhodování (v, u) rozeznáváme tři základní stupně jejich znalosti: 1.). rozhodovací matice (platební mati­ ce, matice užitnosti), znázorněné tab. Subjekt rozhodování zná při všechny tři prvky varianty, stavy okolí užitnosti variant.v vylučujících situací (stavů okolí, stavů světa), nichž může kterákoliv nastat. Množinu unm}možných výsledků (užitností), charakterizující výsledek (efekt) vybraného řešení.pj. nim patří velmi často informace přírodních jevech (např. Pravděpodobnostní informace lze charak­ terizovat např. 180 .OPTIM ALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV 2. Při rozhodování nejistoty přibývá tedy další prvek rozhodování pravděpodobnosti pi.. nákladů), bude mít rozhodovací matice záporný ingradient F~ {u~j}. Množinu {. Při jsou známy varianty jejich užitnosti při různých stavech okolí. Není však známo, který těchto stavů nastane, známa pouze pravděpodobnost jeho výskytu. Pokud bude cílem rozhodovacího procesu minimalizace výsledků (např. 2.... teplota vzduchu okolního prostředí podléhající náhodným změnám apod.2.pm