Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 173 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obvykle rozlišují tři stupně znalosti (resp. Pokud máme představu problému pouze své mysli, můžeme jej řešit toliko intuitivně. Typy rozhodovacích situací Nevyjasněnost budoucích stavů může pohybovat jejich téměř naprosté neznalosti téměř plné informovanosti tom, jakých podmínek bude posuzovaná varianta realizovat. zřejmé, tomu tak nemusí vždy být (odpůrci deterministických kritérií tvrdí, tomu tak většinou není), že rozhodnutí učiněná základě deterministických kritérií nemusí být optimální. způsob jeho řešení, formulovali vhodnými symboly. Rozhodovací proces můžeme charakterizovat podle [87] jako alternativní řešení problému. Jde-li však takový problém, jakým rozvoj výrobního systému, své mnohotvárnosti složitosti sotva plně postižitelný. Abychom takovýto problém mohli řešit, musíme vytvořit jeho zjednodušenou představu. Lepším řešením použití tzv. 4. takové metody, která neopírá jen intuici úsudek, nýbrž vychází z formalizace rozhodovacího problému, používá řešení určitého programu. nich se pak odvozují tři typy rozhodovacích situací rozhodování podmínkách jistoty, nejistoty (rizika) neurčitosti. Množinu <í>= {v,. Racionální řešení problému proto vyžaduje, abychom zjednodušenou představu problému, popř. Subjekt rozhodování musí této množiny vybrat právě jedno řešení.. základní prvky rozhodování možno považovat: 1. Základem formalizovaného rozhodování konstrukce modelu rozhodovacího problému čili formulace rozhodovací úlohy. Jeho východiskem analýza popis problému. neznalosti) budoucích stavů jistota, nejistota (riziko) neurčitost.1.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI rozvíjí, zůstává každém období jisté míry historicky omezené; úplné poznání těchto zákonů odstranění neurčitosti prakticky nemožné. Prvním krokem při konstrukci modelu tedy formulování cíle, který být vyjádřen kvantitativně. racionální metody rozhodování, tj.5... Úkolem takového modelu vyjádřit vztahy mezi proměnnými stanoveným cílem. Stejně tak se formulují ostatní faktory vztahy, které popisují stav chování objektu. Vzniká tak otázka, zda varianta vybraná jako optimální základě některého z dosud uvedených deterministických kritérií, bude skutečně optimální, jestliže komponenty optimalizačního kritéria průběhu optimalizačního období budou méně více lišit hodnot kritériu použitých.v„} vzájemně vylučujících řešení (alternativ, va­ riant). Intuitivní řešení však nespolehlivé, nedá podrobně zdůvodnit (zvláště složitějších případech) přesvědčit jeho správnosti jiné.vj.. Jak máme tedy postupovat? Protože výběr optimální varianty tvoří součást rozhodovacího procesu, všimně­ me nejdříve typů rozhodovacích situací. 179 . Takto formu­ lovaný popis problému jeho modelem. Každý rozhodovací problém lze vyjádřit formou matice