Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 172 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Optimalizace podmínkách neurčitosti V předchozích článcích třetí čtvrté kapitoly při formulaci kritérií efektivnosti investic optimalizace rozvoje energetických soustav jsme vycházeli předpokla­ du, výrobní účinek investice resp. 4.1 neurčitosti jako vlastnosti rozvoje výrobních systémů, — když poznávání objektivních zákonů působících přírodě společnosti se 11Proto tato kritéria někdy označují jako deterministická.2. systému jednotlivé komponenty kritérií (investiční náklady, provozní náklady, tržby, činitel času, činitele omezenosti atp.5.) jsou pro celou ekonomickou životnost investice resp. Je opět zřejmé, poslední dva členy vztahu (4. 1. rozvoje systému nemůžeme jistotou určit (předpově­ dět), když pokusíme odhad budoucího vývoje těchto údajů, musíme připustit, budoucí skutečnost bude lišit našich odhadů (prognóz).1' skutečnosti však většině případů tyto údaje budoucnosti nemají deterministický charakter, době příjímání rozhodnutí o realizaci investice resp.Směrnice pak uvádí jako kritérium roční převedené náklady, které bychom my mohli označit jako roční porovnávací převedené náklady zapsat: t Npfp= NjP(/íefa+ ai) Np,r+ a2Nmi a3Nper= min [Kčs] (4.46) kde Npfp jsou roční převedené náklady [Kčs], Nip jednorázové náklady spojené realizací varianty [Kčs], keta anuitní hodnota normativního koeficientu efektivnosti (pro Kin 0,05), Np,r roční provozní náklady varianty [Kčs], Nmr roční mzdové ostatní osobní náklady varianty [Kčs], Nper roční náklady energii posuzované varianty [Kčs], aj koeficient omezenosti investičních prostředků (0,05), a2 koeficient omezenosti pracovních sil (0,6), a3 koeficient omezenosti energie průměru 0,6 diferencovaný podle jednotlivých forem energie 0,3 1). kdyby měl subjekt rozhodování sebedokonalejší informační základnu modely vzájem­ ného působení optimalizovaného systému jeho okolí, zůstává platnosti to, co jsem uvedl odst. 178 .46) představují určitou přirážku (penále) nákladům investora pracovní síly energii suplují tak nízké náklady investora pracovní síly nízké ceny energie, nerespektující dostatečně omezenost těchto dvou zdrojů výroby výši společenských nákladů jejich opatřování. pro celé optimalizační období známy (určeny, determinovány)