Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
1 neurčitosti jako vlastnosti rozvoje výrobních systémů,
— když poznávání objektivních zákonů působících přírodě společnosti se
11Proto tato kritéria někdy označují jako deterministická.
4.46) představují určitou přirážku
(penále) nákladům investora pracovní síly energii suplují tak nízké
náklady investora pracovní síly nízké ceny energie, nerespektující dostatečně
omezenost těchto dvou zdrojů výroby výši společenských nákladů jejich
opatřování. rozvoje systému nemůžeme jistotou určit (předpově
dět), když pokusíme odhad budoucího vývoje těchto údajů, musíme
připustit, budoucí skutečnost bude lišit našich odhadů (prognóz).
Je opět zřejmé, poslední dva členy vztahu (4. pro celé optimalizační období
známy (určeny, determinovány).)
jsou pro celou ekonomickou životnost investice resp.Směrnice pak uvádí jako kritérium roční převedené náklady, které bychom my
mohli označit jako roční porovnávací převedené náklady zapsat:
t
Npfp= NjP(/íefa+ ai) Np,r+ a2Nmi a3Nper= min [Kčs] (4. Optimalizace podmínkách neurčitosti
V předchozích článcích třetí čtvrté kapitoly při formulaci kritérií efektivnosti
investic optimalizace rozvoje energetických soustav jsme vycházeli předpokla
du, výrobní účinek investice resp. 1. systému jednotlivé komponenty kritérií
(investiční náklady, provozní náklady, tržby, činitel času, činitele omezenosti atp. kdyby
měl subjekt rozhodování sebedokonalejší informační základnu modely vzájem
ného působení optimalizovaného systému jeho okolí, zůstává platnosti to, co
jsem uvedl odst.
178
.2.46)
kde Npfp jsou roční převedené náklady [Kčs],
Nip jednorázové náklady spojené realizací varianty [Kčs],
keta anuitní hodnota normativního koeficientu efektivnosti
(pro Kin 0,05),
Np,r roční provozní náklady varianty [Kčs],
Nmr roční mzdové ostatní osobní náklady varianty [Kčs],
Nper roční náklady energii posuzované varianty [Kčs],
aj koeficient omezenosti investičních prostředků (0,05),
a2 koeficient omezenosti pracovních sil (0,6),
a3 koeficient omezenosti energie průměru 0,6 diferencovaný
podle jednotlivých forem energie 0,3 1).5.1' skutečnosti však většině případů tyto
údaje budoucnosti nemají deterministický charakter, době příjímání rozhodnutí
o realizaci investice resp
