Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Protože ani jedna těchto podmínek není splněna, navrhl jsem článku 3. koeficient ekonomické efektivnosti investice
k,. Pozornému čtenáři však jistě neuniklo, takto
„přidaný“ penalizační člen nákladům posuzované varianty pouze „napravuje“
nedostatečnou výši sazby úroků investic (nebo obdobných finančních nákladů,
jako např.
l) Podle současně platných směrnic [33, 48] ČSSR tzv. porovnávacích výrob
ních nákladů), které pomocí určitého penalizačního faktoru (činitele omezenosti
investičních prostředků zabezpečí výběr optimální varianty při dodržení omeze
ní investičních prostředků.).
4.5 jsem poukázal to, kritérium maximálního zisku by
vedlo volbě optimálních investičních variant výrobním systému pouze tehdy,
kdyby
a) investiční prostředky rozvoj celého systému byly neomezené, nebo
b) úročitel činitel času q)1}se již svou výší přizpůsobovaly rozsahu omezení
investičních prostředků pro daný výrobní systém. daň jmění, odvod základních prostředků apod.
177
. Oběma
kritériím společné to, představují součet investičních provozních nákladů za
nekonečně dlouhou dobu T0-tém roce předpokládají neměnnou výši
provozních nákladů jednotlivých prvků. Porovnání těchto dvou kritérií příkladu rozvoje
elektrizační soustavy [79] ukázalo, vedou shodným rozhodnutím.).4
takové optimalizační kritérium (porovnávacího zisku resp. 3. Liší (nepříliš) tom, zatímco
kritérium Klímy Jirešové předpokládá tuto konstantní výši pouze konce
ekonomické životnosti prvků, kritérium Hildebrandta Hedricha předpokládá
po nekonečně dlouhé období.KRITÉRIA OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH SOUSTAV
T) počet let provozu y-tého prvku skončení optimalizačního období
(T'j Tyyfj—T0),
U faktor respektující vyřazení prvku provozu, pro nějž platí
U pro Tíí,+ 1—1> ,
U pro Tž„ 1=£T„ . Pro nekvantifiko-
vatelnost ostatních omezení byly pro směrnice [33 48] nakonec určeny jen tři
koeficienty omezenosti technických důvodů označených symbolem místo A),
a pro omezení investičních prostředků, pracovních sil energie.
Při přípravě směrnic pro hodnocení efektivnosti investic [33] projevily plánovací
a řídící orgány zájem aplikaci této metody respektování daných omezení
v optimalizačních kritériích pro větší počet omezení reálně působících této době
ve společnosti (pracovních sil, energie, dovozu, ekologie apod. Respektování omezení optimalizačních úlohách
Již závěru odst.3.
Výzkum tohoto kritéria ukázal, velmi blízké kritériu (4.29).4
