Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
OPTIMALIZACE ROZVOJE ENERGETICKÝCH USTAV
Další výpočet provedeme podle vztahu (4.
V roce 1969 publikoval Kopecki [75] kritérium tvaru součtu anuit jednotli
vých objektů uváděných provozu během optimalizačního období toto období
a součtu ročních přírůstků provozních nákladů soustavy optimalizační období ve
tvaru
To K
kde sT„~, časový zásobitel T0- let podle vztahu (3.22),
ANP, přírůstek provozních nákladů soustavy roce f-tém oproti roku 1
Nedostatkem tohoto kritéria je, jako jediné posuzovaných kritérií respektu
je náklady soustavy pouze optimalizační období.36a)
Np*= fcrf„ (N,r Nv1T) q~T+ Nv15q
NpW.= 0,125(1 000.
V roce 1968 publikovali Hildebrandt Hedrich [83] kritérium, které lze
zapsat
(4.36a). Platí též obecný závěr
o rozdílu absolutních hodnot dvou porovnávaných kritérií, neboť dosadíme-li výpočtu podle vztahu
(4.0,6243 675 mil.0,79012 300.0,88889 250.0,70233 400.0,70233 600.44)
[Kčs].37) místo za= 0,09194 koeficient kel„= 0,125, obdržíme číselné výsledky shodné výsledky výpočtu
podle vztahu (4.0,6243) +
+ 500.
kde počet prvků dosavadní soustavy,
176
.0,88889 700.0,6243 614 mil.
B. (4. Kritéria optimalizace dalšího rozvoje soustav
Kritéria, která publikovali Klíma Jirešová 1968 [76 79], nabyla po
dílčích zpřesněních tvaru (4.28) resp. je
— nehledě absolutní hodnoty kriteriální funkce zhruba nákladnější.
Podle výsledků výpočtu oběma způsoby zřejmé, optimální varianta rozvoje, protože II. Kčs,
NpfrI1 0,125(500. Zvýhodňuje tím jednoznačně
varianty dražšími prvky uváděnými provozu konci optimalizačního období.29).
Jistou nevýhodou kritéria Bolotova—Ščaveleva tedy to, při posuzování
rozvoje soustav bude zvýhodňovat varianty prvky kratšími ekonomickými
životnostmi.0,6243) +
+ 400. Kčs.0,79012 250
