Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Je totiž dosti rozšířeným omylem odpůrců deterministických optimalizačních
kritérií nedůvěřovat kritériím ekonomické efektivnosti poukazem nestabilnost
jejich komponent. však zřejmé, že
stanovení rozptylu komponent kritéria značné míry subjektivní mnoho
bude záležet odbornosti zkušenosti zpracovatele. Způsobů, jak tyto meze určit, více, ale pro každý nich
platí nutnost (pokud lze) vycházet porovnání odchylek skutečných plánova
ných údajů minulosti.OPTIMALIZACE PODMÍNKÁCH NEURČITOSTI
kritéria mohl obávat např. Správnost rozhodnutí vůbec nemusela změnit při relativně velké změně
hodnoty kriteriální funkce, jestliže např.
3. Upozorňuji, subjekt
rozhodování měl mít starost správnost svého rozhodnutí nikoli správnost
hodnoty kriteriální funkce. Není tedy
rozhodující stabilita optimalizačního kritéria, nýbrž stabilita
optimálního rozhodnutí. subjekt rozhodování koncepci rozvoje výroby
automobilů při posuzování variant výroby bud tradičním způsobem, nebo
s rozsáhlejším uplatněním robotů pro řadu operací (lakování, svařování, montáž). expertních odhadů. Říkají například, je-li podíl nákladů palivo výrobních
nákladech elektřiny asi poloviční, pak při vzrůstu cen energetického paliva za
posledních deset let dvojnásobek změnila hodnota námi dříve použitých
kritérií tedy správnost našich tehdejších rozhodnutí) Není tomu ale
tak. podíl palivových nákladů jednotlivých
variantách příliš nelišil anebo jestliže stejnou měrou vzrostly investiční náklady
elektráren (což platilo současně obojí pro uvedené období, takže hodnoty kriteriál
ní funkce vzrostly sice pro každou variantu dvojnásobek, avšak jejich vzájemný
poměr, tudíž pořadí efektivnosti variant nezměnily). určí horní dolní mez intervalu výskytu hodnoty každé
vybrané komponenty.
Při citlivostní analýze zpravidla postupuje takto:
1. Odborným odhadem určí nejdůležitější komponenty optimalizačního
kritéria hlediska jeho stability. při rozhodování nasazení robotů uvedeném příkladu), protože
neexistují minulé údaje, možné využít tzv.
2.
183
. Výsledky tohoto porovnání lze pak použít pro stanovení
rozpětí hodnot komponent kritéria budoucnosti.
Náklady pořízení provoz robotů nedokáže subjekt rozhodování patrně
stanovit správně, protože nimi nejsou dosud nás dostatečné zkušenosti, proto
se může oprávněně tázat,' jaké míry může nepřesnost odhadu těchto dvou
nákladových položek ovlivnit správnost jeho rozhodnutí. Určí rozpětí, němž může skutečná hodnota zvolené komponenty
kritéria pohybovat, tj. Určí hodnota (číselná velikost) těchto vybraných komponent. Typ zvolené funkce závisí charakteru
popř. Pokud takové porovnání nelze
provést (např. zvláštnostech zkoumané komponenty. Informace rozpětí interva
lu výskytu hodnoty komponenty může být doplněna popisem funkce rozdělení
četnosti výskytu hodnot zkoumané kompenenty. různých možných typů přichází
v úvahu rozdělení rovnoměrné, normální, beta rozdělení souměrné nebo nesou-
měrné, nebo některé speciální funkce
