Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Podle
způsobu vynakládání lze členit náklady jednorázové (investiční) opakující
se (trvalé). zásadě mělo být kritérium maxima ekonomické
ho efektu jen zvláště specifikovaných případech kritérium minima společen
ských nákladů. Protože
náklady výnosy, nichž resultuje ekonomický efekt, vznikají různodobě, pro
jejich srovnatelnost nutné přepočítat určitému okamžiku, tj. při
rozhodujícím vlivu mimoekonomických hledisek volbu určité varianty se
doporučuje provést výpočet ekonomické efektivnosti. aktualizovat je.
Závěry
Ekonomická efektivnost posuzované varianty rozvoje systému vztah ekono
mického efektu systému společenských nákladů vynaložených jeho dosažení,
který udává míru plnění ekonomického cíle systému touto variantou. Kritériem ekonomické efektivnosti úrovni
odvětví, oborů podniků tedy maximum čistého důchodu společnosti (zisku).
Náklady výroby jsou peněžním vyjádřením tře materiálu, pracovních
prostředků, odměny práci dalších prostředků vynaložených výrobu. zisku daně obratu) úrovni
subsystémů národního hospodářství.
Aktualizace provádí pomocí činitele času metodou složitého úrokování. SSSR vydávají takové metodické pokyny
[70]. Rozhodnutí
o realizaci určité varianty musí vycházet nejvyššího hlediska společenské
efektivnosti, zahrnujícího sobě ekonomická mimoekonomická hlediska. Pro optimalizaci výrobních systémů lze jejich ekonomický cíl
pokládat zvyšování národního důchodu úrovni národního hospodářství
a zvyšování čistého důchodu společnosti (tj.OCEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIM ALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
kde NziI, jsou roční závěrné náklady teplo (výrobní náklady závěrné teplo)
[Kčs],
Pm roční maximum tepelného výkonu [MJ/h],
kzl součinitel ztrát tepla tepelných sítích,
tij, měrné investiční náklady nové výrobny tepla [Kčs/MJ/h],
Nis porovnávací investiční náklady tepelné sítě [Kčs],
Psu poměrné stálé náklady výrobny tepla tepelné sítě,
fcefna anuitní hodnota normativního koeficientu efektivnosti,
W, roční dodávka tepla odběratelům [MJ],
nzá, měrné závěrné palivové náklady (náklady závěrného paliva) výrob
ny tepla [Kčs/MJ],
Pro možnost širokého decentralizovaného použití kategorie závěrných nákladů
je účelné centralizované provádět alespoň pro každé pětileté plánovací období
výpočet závěrných nákladů elektřinu, teplo paliva oznámit formě
pokynu potenciálním uživatelům.
143
.
Ekonomická efektivnost být zjišťována pomocí jednoho komplexního krité
ria peněžním vyjádření. posledním patří vlastní náklady, které zvětšené úroky investic
tvoří výrobní náklady anebo zmenšené odpisy tvoří provozní náklady
