Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 137 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pro ilustraci způsobu výpočtu závěrných nákladů uvedme příklad.6 Údaje příkladu 3.0,1]+ 0,52 [0,85.5 Dělení závěrného výkonu jeho využití T1 500 000 000 000 000 000 300 P 0,21 0,35 0,48 0,60 0,72 1 P\ 0,79 0,65 0,52 0,40 0,28 0 T 430 860 250 610 880 m 1 825 920 000 080 150 0 Příklad 3. T abulka 3.6.131) 142 . 3.1,01.1,1 {0,48 [1,85.9 373(0,07 0,07) + + 250. 3. Další potřebné údaje jsou tab.130) N*r0= 000. závěrnou elektrárnu pokládat přečerpávací elektrárnu) pro jeho roční využití nad 300 pokládat (za závěrnou považovat jadernou elektrárnu).EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH výkonu 500 pokládat pA= (tj. Vztah pro závěrné náklady dodávku tepla může mít jednodušší tvar Nzárt= (Pmkz,ni, Nis) (psn+ /cef„a) Wt/izitka [Kčs], (3.0,1] 0,85. T abulka 3.6 Ukazatel Jaderné Přečerpávací Sítě Společné n, [Kčs/kW] 373 143 700 1,1 nf, [Kčs/kWh] 0,1 0,1 1,18 Pa 0,07 0,04 0,08 Tř 1,1 1,09 1,01 — T1 250 000 — P 0,48 0,52 — Závěrné náklady dodávky elektřiny budou podle (3.1,18.2 700(0,08+ 0,076)} 58,1 mil.5.1,18.5 143(0,04 0,076) + + 000.1,09. Pro roční využití Pmv rozmezí 500 až 6 300 doporučuje použít kombinaci obou typů elektráren přibližné rozdělení celkového výkonu Pma jeho využití Tmna dvě složky provést pomocí údajů tab. Kčs Tyto individuálně vypočtené náklady ovšem nemají být výpočtem prodejní ceny elektřiny danému podniku.6 Stanovme náklady dodávku elektřiny projektovanému průmyslovému podniku maximálním příkonem MW, při jeho ročním využití Tm= 000 účastí maximu soustavy km= 0,85. Tarif elektřiny jednotný pro všechny odběratele určitého charakteru bez ohledu rok jejich uvedení provozu