Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Odpověď otázku, který typ nových elektráren bude určitém období hrát
úlohu závěrných elektráren, závislá celé řadě činitelů, např. vysokým využitím svého maximálního výkonu
— tak elektrárny špičkové tj. přečerpá
vacích) elektráren [Kčs/kW],
TmA(TmV) roční využití výkonu pAPm(resp.
Závěrnými elektrárnami mohou být, obecně vzato, nové elektrárny, jejichž
výstavbou lze zajistit pokrytí změn zatížení spotřeby elektrické energie vyvola
ných posuzovanými projektovými variantami, tím zajistit krytí bilance elektric
kých výkonů elektrické práce elektrizační soustavy.126) (3. dostupných
energetických zdrojích, rozvoji vědy techniky, rozvoji mezinárodní dělby
práce apod.OCEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIMALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
dochází změně bilance elektřiny, ničím omezeny. podobném smyslu se
používá též termínů závěrné palivo (palivo, které uzavírá palivovou bilanci, které
vzhledem omezením jiných, výhodnějších paliv nutno použít krytí přírůstku
spotřeby paliva) anebo závěrné náklady (výrobní resp.130)
kde Nzáre jsou roční závěrné náklady elektřiny (výrobní náklady závěr
nou elektřinu) [Kčs],
Pm roční maximum posuzovaného odběru [kW],
PaÍPv) poměrná část výkonu Pm, mající charakter základního (resp.129) pak možno
použít vztahu pro přímý výpočet závěrných nákladů
N záre j
+ [fcm /Cvsv« stV “í”
)} [Kčs], (3. Těmito elektrárnami mohou
být jak elektrárny základní tj. pvPm) [h],
a ostatní symboly mají podobný význam jako vztahů (3. přečerpávací) elektrárny,
niA(niV) měrné investiční náklady nových jaderných (resp. převedené náklady krytí
přírůstků spotřeby některé formy energie). Jak bylo již uvedeno výše, nejbližších letech budou vyhovovat
uvedeným požadavkům závěrné elektrárny jaderné elektrárny (pro vysoká
využití změn zatížení) přečerpávací vodní elektrárny (pro nízká využití změn
zatížení).
V referátu [69] dalších studiích jeho autorů doporučuje pro roční využití
141
. relativně nízkým využitím svého maxima. Pro ostatní případy využití změn zatížení, nacházející mezi těmito
dvěma krajnostmi, doporučuje autor smyslu [69] použít kombinace ukazatelů
obou typů závěrných elektráren.
špičkového) zatížení (pA+ ),
kvsA(kvsV) součinitel vlastní spotřeby jaderných (resp.129). přečerpávacích)
elektráren,
fnA(fcetnv) anuitní hodnota normativního koeficientu efektivnosti pro
jaderné (resp.
Místo dosazení ukazatelů závěrných elektráren vztahu (3
