Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Kromě optimalizace rozvoje energetického hospodářství jako celku, prováděné
centrálními orgány nejvyšší hierarchické úrovni energetiky, existuje značný
počet optimalizačních úloh, vztahujících jednotlivým energetickým soustavám
nižších úrovní také volbě parametrů jednotlivých energetických zařízení
a optimalizaci jejich provozu.
Možnost reagovat nás zvýšenou potřebu elektřiny výstavbou jakéhokoliv
typu elektrárny, jako např. Proto každá trvalá změna zatížení spotřeby elektřiny projektované
nebo dosavadní části elektrizační soustavy znamená též změnu výrobě elektřiny
těchto tzv.
Podle téhož autora zato energetice velmi důležitou kategorií závěrná energe
tická výrobna. takovým úlohám patří: volba druhu energie pro technologické procesy
v průmyslu, stavebnictví, dopravě zemědělství, volba druhu energie pro různé
nevýrobní účely, volba ekonomicky odůvodněné úrovně mechanizace automati
zace těchto procesů, volba ekonomické proudové hustoty elektrických sítích
a poklesu tlaku parovodech, optimalizace ztrát elektřiny tepla při jejich
dopravě, optimalizace parametrů energetických zařízení, posuzování efektivnosti
úspor elektřiny, tepla, paliv racionalizačními opatřeními, využívání druhotných
energetických zdrojů. právě pro decentralizované řešení takových úloh třeba
centrálně určit závěrné náklady platné určité období jako národohospodářské
vyjádření ekonomických důsledků úspory anebo zvýšené spotřeby elektrického
výkonu energie, tepelného výkonu tepla, určitého druhu paliva anebo společně
všeho. Při změnách zatížení spotřeby elektřiny budou tedy bilanci
elektřiny doplňovat potřebnou výši (uzavírat) příštích letech nás nové
jaderné elektrárny nebo vodní přečerpávací, které zajistí dosažení plné výše
přírůstku výkonu elektrické práce zdrojích, úměrného přírůstku zatížení
a spotřeby. teplárnami, vodními průtočnými nebo akumulačními
elektrárnami kondenzačními elektrárnami spalujícími fosilní paliva, totiž
omezena požadovaným odběrem tepla, hydrologickými poměry, resp.
Podle [4] však závěrné náklady nehodí přímo pro řešení některých celosysté-
mových zvláštních úloh, jako jsou např. Úlohy tohoto druhu obvykle řeší energetických
i neenergetických projektových, investorských provozních organizacích také ve
výzkumných ústavech. kalkulace nákladů, cenová tvorba apod.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
v celém národním hospodářství zajištění přírůstků spotřeby různých forem
energie různých oblastech země různých časových úsecích. omezeností
zdrojů paliv apod.
Závěrnými elektrárnami jsou jednoúčelová energetická díla jejich hlavním
úkolem vyrábět elektřinu jejichž výstavba provoz nejsou době, níž
140
.
Závěrná elektrárna tedy nová elektrárna, která doplňuje (uzavírá) zdrojovou
část výkonové bilance elektrizační soustavy při změnách spotřeby elektřiny. Rozumí takový typ výrobny, který schopen pokrýt dříve
neplánovanou relativně nevelkou změnu zatížení změnu spotřeby energie určité
formy. závěrných elektráren, uváděných provozu době, níž dojde
k těmto změnám
