Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Ostatní problémy se
řeší při optimalizaci rozvoje subsystémů energetiky.
Taková informace musí objektivně charakterizovat ekonomické důsledky jed
notlivých řešení získaných rámci optimalizace subsystémů, důsledky pro celé
energetické hospodářství. Tak se
dostáváme pojmům závěrné palivo, závěrné elektrárny (výtopny, teplárny)
a závěrné náklady. Pro potřebu
uvedené informace musí proto sloužit centrálně určené zobecněné ukazatele
vyjadřující ekonomické důsledky změny spotřeby určité formy energie subsysté
mu.
Takovou informaci může zásadě poskytnout jen rozbor ekonomické ocenění
důsledků přerozdělení energetických zdrojů rámci celého energetického hospo
dářství, způsobené změnou spotřeby určité formy energie určitém subsystému. Tato teorie vychází
z poznatku, při globální optimalizaci celého energetického hospodářství země se
rozhoduje pouze nejobecnějších otázkách rozvoje energetiky. Přitom však důležité zachovat
systémový přístup, tj. tomu musí modely optimalizace subsystémů obdržet
příslušné informace řídícího charakteru hierarchicky nadřazeného modelu, to
informace takového druhu, aby zajišťovaly dosažení globálního optima. Důkaz existence těchto ukazatelů jejich ekonomická interpretace byly
uvedeny pracích Kantoroviče [66] Novožilova [12]. Závěrné náklady energii
Teorie závěrných nákladů (rusky: 3aMbiKaK>mHe 3aTp;tTbi) byla vypracována
v Sovětském svazu posledních letech nejvíce rozvinuta pracích Sibiřského
energetického ústavu Akademie věd SSSR [65, 23].3.6.
Pro sladění dílčích optimalizačních řešení národohospodářskými zájmy použí
vali sovětští energetici třicátých letech kategorii závěrné palivo [67, 68]. Pro ocenění nákladů přírůs
tek spotřeby energie třeba použít ukazatelů těch zdrojů, které nejsou již vázány
dřívější výší spotřeby, které lze ještě přiřadit energetické bilance posuzovaného
systému jako poslední druh zdroje, tj. sovětské literatuře tyto
ukazatele nazývají cenami optimálního plánu. Pro
zdůraznění ekonomické souvislosti této kategorie cen optimálního plánu byl
zaveden pojem závěrné náklady energii, jimiž rozuměla soustava vzájemně
souvisejících ekonomických ukazatelů, charakterizujících převedené náklady
139
.OCEŇOVÁNÍ ENERGIE OPTIMALIZAČNÍCH VÝPOČTECH
průměrných údajů příslušné energetické soustavy. které takto uzavírají bilanci.
3. Jinými slovy, sladování dílčího optima daného subsysté
mu globálním optimem energetického hospodářství vyžaduje plné respektování
úspory anebo zvýšení nákladů, vyvolaných ostatních subsystémech následkem
změny spotřeby energie při různých variantách rozvoje daného subsystému. nacházet netoliko lokální optimum rozvoje posuzovaných
subsystémů, ale zajistit, aby toto optimum odpovídalo globálnímu optimu celého
energetického hospodářství.
Velmi složité pracné výpočty optimalizace energetického hospodářství však nelze
provádět znovu pokaždé, když vznikne potřeba řešit jeden početných dílčích
problémů optimalizace rozvoje některého mnoha subsystémů
