Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
něj jsou odvozena též dvě kritéria pro párové srovnání investičních
variant koeficient efektivnosti doba splacení dodatkových investic. Toto kritérium však
vede výběru pouze relativně optimálních variant.
Vzhledem omezenosti investičních prostředků společnosti nelze optimální
pokládat varianty posuzovaných investic, které vykazují nejvyšší zisk.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
Ekonomická efektivnost energetice nejvíce ovlivňována efektivností inves
tic.
Není-li možné vyčíslit tržby posuzovaných variant, lze použít pro rozhodování
kritéria minima porovnávacích výrobních nákladů podmínky, posuzované
varianty mají nebo budou převedeny shodný výrobní efekt. Tato doba být jednak
shodná pro všechny posuzované varianty, jednak obsahovat beze zbytku
ekonomické životnosti těchto variant.
V literatuře praxi používá řady kritérií ekonomické efektivnosti investic,
která jsou však všechna odvozena dvou základních typů kritérií kritéria
aktualizovaného zisku nebo kritéria vnitřní úrokové míry (výnosnosti). posledních letech vyvíjí platné metodiky směrem
k větší jednotnosti jednoznačnosti.
Posuzování ekonomické efektivnosti investic ČSSR prodělalo složitý vývoj
a nejednotné uplatňování.
Protože tato podmínka nebývá splněna, doporučuje používat kritéria maxima
tzv. Obdobou kritéria minima
výrobních nákladů socialistických zemích používané kritérium převedených
nákladů. Jejich
použití pracné umožňuje chybnou interpretaci výsledků. Při
oceňování nákladů krytí změn spotřeby energie doporučuje výpočtech
ekonomické efektivnosti investic (nových, modernizačních, racionalizačních) po
144
. Kritérium aktualizovaného
zisku vedlo maximalizaci ekonomického efektu pouze tehdy, kdyby něm
použitý činitel času svou výší respektoval omezenost investičních prostředků. proto
třeba zvolit takové kritérium ekonomické efektivnosti investic, které respektuje
omezenost investičních prostředků. porovnávacích výrobních nákladů) respektujícího korektně
požadavky dobu porovnání kritérium průměrného ročního porovnávacího
zisku (3.
Při oceňování nákladů energii výpočtech ekonomické efektivnosti se
doporučuje respektovat charakter těchto nákladů oceněním složeným výrazem
— složkou výkon (stálé náklady) složkou energii (proměnné náklady).91) resp.112), které umožňuje posuzovat ekonomickou efektivnost
variant různou ekonomickou životností variant rozvoje systémů. Velikostí investičních nákladů lze ovlivňovat zisk posuzovaných variant.
Důležitou komponentou zvoleného kritéria doba porovnání, tj. Krité
rium maxima vnitřní úrokové míry (stejně jako kritérium minima doby splacení
investice) není vhodným kritériem, protože nezajišťuje maximalizaci ekonomické
ho efektu vede výběru mimooptimálních variant. Odvětvové směrnice pro energetiku respektu
jí lépe systémový charakter odvětví. porovnávacího zisku, které vede maximalizaci ekonomického efektu optima
lizovaného systému. Nejuniverzálnější modifikací kritéria porov
návacího zisku (resp. (3. doba, jejíž
údaje použijí při výpočtu hodnoty kriteriální funkce
