Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 139 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jejich použití pracné umožňuje chybnou interpretaci výsledků. Při oceňování nákladů krytí změn spotřeby energie doporučuje výpočtech ekonomické efektivnosti investic (nových, modernizačních, racionalizačních) po­ 144 . Důležitou komponentou zvoleného kritéria doba porovnání, tj. Krité­ rium maxima vnitřní úrokové míry (stejně jako kritérium minima doby splacení investice) není vhodným kritériem, protože nezajišťuje maximalizaci ekonomické­ ho efektu vede výběru mimooptimálních variant. posledních letech vyvíjí platné metodiky směrem k větší jednotnosti jednoznačnosti. porovnávacího zisku, které vede maximalizaci ekonomického efektu optima­ lizovaného systému. Protože tato podmínka nebývá splněna, doporučuje používat kritéria maxima tzv. porovnávacích výrobních nákladů) respektujícího korektně požadavky dobu porovnání kritérium průměrného ročního porovnávacího zisku (3. (3. doba, jejíž údaje použijí při výpočtu hodnoty kriteriální funkce. Není-li možné vyčíslit tržby posuzovaných variant, lze použít pro rozhodování kritéria minima porovnávacích výrobních nákladů podmínky, posuzované varianty mají nebo budou převedeny shodný výrobní efekt. Velikostí investičních nákladů lze ovlivňovat zisk posuzovaných variant. proto třeba zvolit takové kritérium ekonomické efektivnosti investic, které respektuje omezenost investičních prostředků.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH Ekonomická efektivnost energetice nejvíce ovlivňována efektivností inves­ tic. V literatuře praxi používá řady kritérií ekonomické efektivnosti investic, která jsou však všechna odvozena dvou základních typů kritérií kritéria aktualizovaného zisku nebo kritéria vnitřní úrokové míry (výnosnosti). něj jsou odvozena též dvě kritéria pro párové srovnání investičních variant koeficient efektivnosti doba splacení dodatkových investic.91) resp. Při oceňování nákladů energii výpočtech ekonomické efektivnosti se doporučuje respektovat charakter těchto nákladů oceněním složeným výrazem — složkou výkon (stálé náklady) složkou energii (proměnné náklady). Kritérium aktualizovaného zisku vedlo maximalizaci ekonomického efektu pouze tehdy, kdyby něm použitý činitel času svou výší respektoval omezenost investičních prostředků. Vzhledem omezenosti investičních prostředků společnosti nelze optimální pokládat varianty posuzovaných investic, které vykazují nejvyšší zisk. Tato doba být jednak shodná pro všechny posuzované varianty, jednak obsahovat beze zbytku ekonomické životnosti těchto variant. Posuzování ekonomické efektivnosti investic ČSSR prodělalo složitý vývoj a nejednotné uplatňování. Toto kritérium však vede výběru pouze relativně optimálních variant. Nejuniverzálnější modifikací kritéria porov­ návacího zisku (resp. Odvětvové směrnice pro energetiku respektu­ jí lépe systémový charakter odvětví.112), které umožňuje posuzovat ekonomickou efektivnost variant různou ekonomickou životností variant rozvoje systémů. Obdobou kritéria minima výrobních nákladů socialistických zemích používané kritérium převedených nákladů