Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 126 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jejich vydání 1975 [36] zname­ nalo kvalitativní změnu podstatné zlepšení. Tyto směrnice metodicky navazovaly na směrnici [34], avšak vyšší úrovni lépe kritériích efektivnosti složitých investic, jakými jsou např.VÝVOJ POSUZOVÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ČSSR nerespektovaný) může vést podstatným změnám pořadí jejich ekonomické efektivnosti. Přitom však netoliko jej nevyjadřovaly správně viz předchozí bod ale navíc byly rozporu ekonomickým zájmem podniku. tzv. nové soustavě řízení byl podnik při své investiční činnosti zainteresován maximálním zisku. Jednou proklamovaných vůdčích myšlenek tzv. energetická díla.117) předepisovaly povinně Tp= 8.118) Pozitivní těchto zásadách bylo, zavedly oddělené vyjadřování ekonomické efektivnosti mimoekonomické efektivnosti investic odstranily některé z nedostatků směrnice šedesátých let [34], například zavedením jednotného normativního koeficientu srovnatelné ekonomické efektivnosti investic. Pro porovnání zaměnitelných variant investic zavedly pojem „srovnatelné ekonomické efektivnosti“ vyjadřované sice stále jen ročními převedenými náklady, ale nejen prvním, ale druhým tvarem vztahu (3. Pokrokem 131 . Při schvalování investic podle ukaza­ tele výnosnosti investic však byl nucen volbě variant vyšším měrným hrubým ziskem, když byly pro něj méně efektivní. nové soustavy řízení byla snaha sladění zájmů společnosti a podniků tím, zájmy společnosti bude prosazovat centrum především pomocí ekonomických nástrojů (cen, odvodů, úroků, dotací apod. ad Ukazatele sub sub předepsané [35] měly podle argumentace jejich autorů vyjadřovat národohospodářské hledisko při posuzování investic.60), tj. dokonce jménu společnosti, ač i ztrácela takovém podnikání, jak jsme ukázali. jejich varianty), které měly vyšší výnosnost dobu prvních osmi let své životnosti, nehledě jejich výsledky době mezi devátým Tž-tým rokem. Následkem toho výběrovém řízení získávaly výhodnější pořadí investice (resp.). Po období politické konsolidace začaly připravovat nové směrnice zásadách posuzování ekonomické efektivnosti investic. když jsou oblasti, kde toto sladění zájmů obtížné, kritérium maximální výnosnosti investic uměle a zbytečně zavedlo takovýto rozpor mezi zájmem společnosti podniku do oblastí, kde nemusel být. bylo vážným nedostatkem, neboť energetické objekty mají několikanásobně delší životnost než osm let rozdílný vývoj jejich efektivnosti osmém roce životnosti mohl vést k podstatným změnám pořadí jejich ekonomické efektivnosti. vydání připravo­ vané resortní směrnice pro energetiku navazující [35] proto již ani nedošlo, zvláště pak následkem politických hospodářských krizových jevů letech 1968 a 1969. V resortu energetiky byla těmto „Podmínkám“ řada dalších výhrad, mimo jiné také tomu, ukazateli výnosnosti (3. N ptr p,r min (3