Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 126 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
60), tj. vydání připravo­ vané resortní směrnice pro energetiku navazující [35] proto již ani nedošlo, zvláště pak následkem politických hospodářských krizových jevů letech 1968 a 1969.VÝVOJ POSUZOVÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ČSSR nerespektovaný) může vést podstatným změnám pořadí jejich ekonomické efektivnosti. energetická díla. nové soustavě řízení byl podnik při své investiční činnosti zainteresován maximálním zisku. Pokrokem 131 . ad Ukazatele sub sub předepsané [35] měly podle argumentace jejich autorů vyjadřovat národohospodářské hledisko při posuzování investic. Při schvalování investic podle ukaza­ tele výnosnosti investic však byl nucen volbě variant vyšším měrným hrubým ziskem, když byly pro něj méně efektivní. nové soustavy řízení byla snaha sladění zájmů společnosti a podniků tím, zájmy společnosti bude prosazovat centrum především pomocí ekonomických nástrojů (cen, odvodů, úroků, dotací apod. tzv. dokonce jménu společnosti, ač i ztrácela takovém podnikání, jak jsme ukázali. Pro porovnání zaměnitelných variant investic zavedly pojem „srovnatelné ekonomické efektivnosti“ vyjadřované sice stále jen ročními převedenými náklady, ale nejen prvním, ale druhým tvarem vztahu (3. Jejich vydání 1975 [36] zname­ nalo kvalitativní změnu podstatné zlepšení. Přitom však netoliko jej nevyjadřovaly správně viz předchozí bod ale navíc byly rozporu ekonomickým zájmem podniku.118) Pozitivní těchto zásadách bylo, zavedly oddělené vyjadřování ekonomické efektivnosti mimoekonomické efektivnosti investic odstranily některé z nedostatků směrnice šedesátých let [34], například zavedením jednotného normativního koeficientu srovnatelné ekonomické efektivnosti investic. Následkem toho výběrovém řízení získávaly výhodnější pořadí investice (resp. když jsou oblasti, kde toto sladění zájmů obtížné, kritérium maximální výnosnosti investic uměle a zbytečně zavedlo takovýto rozpor mezi zájmem společnosti podniku do oblastí, kde nemusel být. bylo vážným nedostatkem, neboť energetické objekty mají několikanásobně delší životnost než osm let rozdílný vývoj jejich efektivnosti osmém roce životnosti mohl vést k podstatným změnám pořadí jejich ekonomické efektivnosti. Tyto směrnice metodicky navazovaly na směrnici [34], avšak vyšší úrovni lépe kritériích efektivnosti složitých investic, jakými jsou např. Jednou proklamovaných vůdčích myšlenek tzv. V resortu energetiky byla těmto „Podmínkám“ řada dalších výhrad, mimo jiné také tomu, ukazateli výnosnosti (3. Po období politické konsolidace začaly připravovat nové směrnice zásadách posuzování ekonomické efektivnosti investic. N ptr p,r min (3. jejich varianty), které měly vyšší výnosnost dobu prvních osmi let své životnosti, nehledě jejich výsledky době mezi devátým Tž-tým rokem.).117) předepisovaly povinně Tp= 8