Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
117) předepisovaly povinně Tp= 8.
ad Ukazatele sub sub předepsané [35] měly podle argumentace
jejich autorů vyjadřovat národohospodářské hledisko při posuzování investic.
Přitom však netoliko jej nevyjadřovaly správně viz předchozí bod ale
navíc byly rozporu ekonomickým zájmem podniku.).
V resortu energetiky byla těmto „Podmínkám“ řada dalších výhrad, mimo jiné
také tomu, ukazateli výnosnosti (3. Pro porovnání zaměnitelných variant
investic zavedly pojem „srovnatelné ekonomické efektivnosti“ vyjadřované sice
stále jen ročními převedenými náklady, ale nejen prvním, ale druhým tvarem
vztahu (3. Pokrokem
131
.60), tj. vydání připravo
vané resortní směrnice pro energetiku navazující [35] proto již ani nedošlo,
zvláště pak následkem politických hospodářských krizových jevů letech 1968
a 1969.
jejich varianty), které měly vyšší výnosnost dobu prvních osmi let své životnosti,
nehledě jejich výsledky době mezi devátým Tž-tým rokem.118)
Pozitivní těchto zásadách bylo, zavedly oddělené vyjadřování ekonomické
efektivnosti mimoekonomické efektivnosti investic odstranily některé
z nedostatků směrnice šedesátých let [34], například zavedením jednotného
normativního koeficientu srovnatelné ekonomické efektivnosti investic. tzv. Jednou proklamovaných
vůdčích myšlenek tzv. nové soustavě řízení byl podnik při své investiční
činnosti zainteresován maximálním zisku. Jejich vydání 1975 [36] zname
nalo kvalitativní změnu podstatné zlepšení.
Po období politické konsolidace začaly připravovat nové směrnice zásadách
posuzování ekonomické efektivnosti investic. bylo vážným
nedostatkem, neboť energetické objekty mají několikanásobně delší životnost než
osm let rozdílný vývoj jejich efektivnosti osmém roce životnosti mohl vést
k podstatným změnám pořadí jejich ekonomické efektivnosti. Tyto směrnice metodicky navazovaly
na směrnici [34], avšak vyšší úrovni lépe kritériích efektivnosti složitých
investic, jakými jsou např.
N ptr p,r min (3. energetická díla.VÝVOJ POSUZOVÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ČSSR
nerespektovaný) může vést podstatným změnám pořadí jejich ekonomické
efektivnosti. nové soustavy řízení byla snaha sladění zájmů společnosti
a podniků tím, zájmy společnosti bude prosazovat centrum především pomocí
ekonomických nástrojů (cen, odvodů, úroků, dotací apod. dokonce jménu společnosti, ač
i ztrácela takovém podnikání, jak jsme ukázali. když jsou oblasti, kde
toto sladění zájmů obtížné, kritérium maximální výnosnosti investic uměle
a zbytečně zavedlo takovýto rozpor mezi zájmem společnosti podniku do
oblastí, kde nemusel být.
Následkem toho výběrovém řízení získávaly výhodnější pořadí investice (resp. Při schvalování investic podle ukaza
tele výnosnosti investic však byl nucen volbě variant vyšším měrným hrubým
ziskem, když byly pro něj méně efektivní
