Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
maximum zisku úrovni
společnosti, dosáhneme výběrem těch investic takových variantách, které
odpovídají marginálnímu zisku, tedy maximálnímu porovnávacímu zisku podle
vztahu (3.3
jsem uvedl námitky vůči maximalizaci měrného zisku příkladech 3.4.
Celkové optimum, zamýšlené autory [62], tj.
Na první pohled zřejmé, tomto případě šlo kritérium typu
maximalizace měrného zisku.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
Předepsaných šest tzv., kteří se
podíleli výběrovém řízení, mohli efektivnost investic posuzovat zcela různě,
podle údajů toho ukazatele, kterému subjektivně dávali přednost. odstavci 3. Osmiletá doba porovnání předepsaná pro výpočet tohoto
ukazatele vylučovala respektování rozdílných výsledků posuzovaných investičních
variant následujících letech provozu. takové jejich varianty, které měly vyšší
ukazatel výnosnosti, tedy vyšší roční hrubý zisk jednu investovanou korunu. stabilizovaného
provozu posuzované investice. pak umožňovalo,
aby různí investoři také různí pracovníci centrálních orgánů, banky atp. Tento ukazatel vyjadřuje když nepřesně, neboť ve
jmenovateli místo
v podstatě průměrný jednoroční hrubý zisk investice osm let jejího provozu,
připadající jednu investovanou korunu. 3. základních ukazatelů ekonomické efektivnosti investic
nesplňovalo úlohu kritéria, neboť:
a) neumožňovalo jednoznačné určení ekonomické efektivnosti,
b) nevyjadřovalo tuto efektivnost správně,
c) bylo dokonce rozporu zásadami tzv. bylo závadu zejména energetických
investic, které mají několikanásobně delší dobu ekonomické životnosti nichž
různý vývoj výnosnosti osmém roce (předepsaným ukazatelem výnosnosti
130
.3.
ad Značný význam přisuzoval při výběrovém řízení ukazateli výnosnosti
jednorázových resp. Podle [35] se
doba porovnání měla brát rovna prvním osmi letům tzv.1 3. optimalizaci (maximalizaci resp. minimalizaci) cílové funkce. investičních prostředků podle vztahu (3.
ad když energetických investic nevyžadoval výpočet všech šesti tzv.
základních ukazatelů, nýbrž pouze tří nebo dvou, zůstával stále platnosti zřejmý
problém, několik různých ukazatelů vedlo při posuzování projektových variant
obecně několika různým, tedy protichůdným závěrům. celkovému optimu naproti tomu nevedla maximalizace průměrné
výnosnosti investic, která obdobný charakter jako ukazatel vnitřní úrokové
míry.4 se
mohl čtenář přesvědčit tom, volba variant podle tohoto kritéria nevede
k optimu, tj. Podrobnější hodnocení provedeno [63]. Při výběrovém řízení pak měly mít
přednostní pořadí investice, resp.
Zmíním alespoň ještě jednom věcném nedostatku ukazatele průměrné
výnosnosti investic.2 vztahem (3.99). nové soustavy řízení.117).46) odst
