Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Při výběrovém řízení pak měly mít
přednostní pořadí investice, resp.4 se
mohl čtenář přesvědčit tom, volba variant podle tohoto kritéria nevede
k optimu, tj. Osmiletá doba porovnání předepsaná pro výpočet tohoto
ukazatele vylučovala respektování rozdílných výsledků posuzovaných investičních
variant následujících letech provozu. bylo závadu zejména energetických
investic, které mají několikanásobně delší dobu ekonomické životnosti nichž
různý vývoj výnosnosti osmém roce (předepsaným ukazatelem výnosnosti
130
.
Zmíním alespoň ještě jednom věcném nedostatku ukazatele průměrné
výnosnosti investic.4. celkovému optimu naproti tomu nevedla maximalizace průměrné
výnosnosti investic, která obdobný charakter jako ukazatel vnitřní úrokové
míry. takové jejich varianty, které měly vyšší
ukazatel výnosnosti, tedy vyšší roční hrubý zisk jednu investovanou korunu.3
jsem uvedl námitky vůči maximalizaci měrného zisku příkladech 3. pak umožňovalo,
aby různí investoři také různí pracovníci centrálních orgánů, banky atp.
Na první pohled zřejmé, tomto případě šlo kritérium typu
maximalizace měrného zisku.
ad Značný význam přisuzoval při výběrovém řízení ukazateli výnosnosti
jednorázových resp. minimalizaci) cílové funkce.3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
Předepsaných šest tzv. Tento ukazatel vyjadřuje když nepřesně, neboť ve
jmenovateli místo
v podstatě průměrný jednoroční hrubý zisk investice osm let jejího provozu,
připadající jednu investovanou korunu.1 3.46) odst. maximum zisku úrovni
společnosti, dosáhneme výběrem těch investic takových variantách, které
odpovídají marginálnímu zisku, tedy maximálnímu porovnávacímu zisku podle
vztahu (3.99). Podle [35] se
doba porovnání měla brát rovna prvním osmi letům tzv. odstavci 3. Podrobnější hodnocení provedeno [63].117).
Celkové optimum, zamýšlené autory [62], tj. investičních prostředků podle vztahu (3.
základních ukazatelů, nýbrž pouze tří nebo dvou, zůstával stále platnosti zřejmý
problém, několik různých ukazatelů vedlo při posuzování projektových variant
obecně několika různým, tedy protichůdným závěrům. 3. optimalizaci (maximalizaci resp. stabilizovaného
provozu posuzované investice., kteří se
podíleli výběrovém řízení, mohli efektivnost investic posuzovat zcela různě,
podle údajů toho ukazatele, kterému subjektivně dávali přednost.2 vztahem (3.
ad když energetických investic nevyžadoval výpočet všech šesti tzv. základních ukazatelů ekonomické efektivnosti investic
nesplňovalo úlohu kritéria, neboť:
a) neumožňovalo jednoznačné určení ekonomické efektivnosti,
b) nevyjadřovalo tuto efektivnost správně,
c) bylo dokonce rozporu zásadami tzv. nové soustavy řízení
