Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 124 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
investičních prostředků. základních ukazatelů ekonomické efektivnosti investic: 1. 5. ukazatel výnosnosti podniko­ vých zdrojů 1968). Podle citovaných pokynů spočívalo souborné posouzení navrhované investice ve zhodnocení všech šesti „analytických ukazatelů přihlédnutím jejich rozdílné závažnosti, kterou jim nutno pro konkrétní investici dané hospodářské situaci přisoudit“.VÝVOJ POSUZOVÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ČSSR investic byly podnikům centrem automaticky respektovány plánech nákladů ve finančních plánech. 6. (3. Ukazatel investiční účinnosti 1967) resp. Kromě jiných nedostatků tyto nedostatky centralistického modelu řízení měla odstranit tzv. Tento stav vedl mj. skutečnosti, materiální zainteresovanost zodpověd­ nost investorů většinu investic byla minimální. Podle těchto „Podmínek“ bylo důležitým podkladem pro posouzení návrhu každé investice, podléhající výběrovému řízení, pro její zařazení jakéhosi pořadníku realizace investic šest tzv. Ukazatel devizového ocenění výroby jednotku devizově oceněných vlast­ ních nákladů. Přitom rozhodující vliv přisuzoval ukazateli výnosnosti investice, odůvodněné­ mu formulovanému [62] definovanému „Podmínkách“ takto: kde V0d průměrná výnosnost investičních prostředků diskontovaná okamži­ ku ukončení výstavby, ZhT hrubý zisk dosažený posuzovanou investicí T-tém roce provozu (tj. nová soustava řízení národního hospodářství, zaváděná 1967. 4. 3. 2. Ukazatel výnosnosti jednorázových resp. Ukazatel vztahu roční výroby cenách základního trhu přepočítaných na tuzemskou cenovou hladinu hodnotě roční výroby velkoobchodních cenách. Doba návratnosti investičních prostředků. rozdíl tržeb vlastních nákladů), Ni( investiční náklady vynaložené t-tém roce výstavby. Podobně jako řadě jiných oblastí nebyla však správná ani oblasti investiční politiky, kde byla zásadně velmi negativně ovlivněna vydáním „Podmínek Státní komise pro techniku Státní banky československé pro provádění výběrového řízení investic“ [35]. Jak ukázala zkušenost aplikací těchto „Podmínek“ při výběrovém řízení investic energetice, přihlíželo těchto investic jen ukazatelům sub 3. Ukazatel devizového ocenění výnosu jednorázových prostředků devizových Kčs volné měny. tomu přispívaly metody financování investic založené na systému přidělování investičních prostředků jen státního rozpočtu.117) 129