Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
pomocí
výnosnosti plánovaných investic).
Systém řízení národního hospodářství, uplatňovaný 1965 ČSSR, bývá
charakterizován jako centralistický model řízení. Totéž platilo úseku investiční
výstavby, kde centralistické direktivní prvky uplatňovaly značném rozsahu. energetice šlo dokonce současnou platnost obou těchto charakte
ristik oboru.
Hlavní místo soustavě podnikového plánu zaujímal plán výroby jeho rámci
především direktivně stanovené kvantitativní ukazatele výroby. 3. Proto požadavek, aby nově pořizované investice měly době svého
uvedení provozu vyšší výnosnost, než bude výnosnost celého oboru uplynutí
poloviny jejich ekonomické životnosti, znamenalo energetiky požadovat neusku
tečnitelné.
c) Dalším nedostatkem oborového limitu výnosnosti byl požadavek, aby výnos
nost posuzované investice byla vyšší než průměrná výnosnost oboru právě
v polovině ekonomické životnosti jejich strojních základních prostředků.
b) Chybou konstrukci oborových limitů výnosnosti investic bylo, tyto
limity pro posuzované plánované investice konstruovaly „plánovaného přírůstku
výnosnosti oboru“ budoucích letech, tedy pomocí sebe samých (tj. Podle plnění
těchto ukazatelů hodnotilo plnění společenského poslání podniku jim se
podřizovaly ostatní části podnikového plánu včetně plánu investic.
Posuzování ekonomické efektivnosti investic pomocí tohoto kritéria bylo ne
správné těchto důvodů:
a) Oborové limity výnosnosti neumožňovaly posuzování investic úrovni
národohospodářské, neboť tím, základ, něhož vycházely, byla dosavadní
výnosnost daného oboru, ostře diferencovaly požadovaných výnosnostech mezi
obory dosavadní vyšší nižší výnosností prospěch posledních. zjevně
znevýhodňovalo investice oborech vyššími tempy rozšířené reprodukce nebo
v oborech relativně delší dobou ekonomické životnosti strojních základních
prostředků.4.ZP66-70 plánovaný přírůstek průměrné roční hodnoty základních pro-
středků oboru období 1966 1970 [Kčs].3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
ZP, hodnota základních prostředků téže investice [Kčs],
— celkový zisk oboru 1965 [Kčs],
ZP65 průměrná roční hodnota základních prostředků oboru 1965
[Kčs],
T; kalendářní rok uvedení provozu posuzované /-té investice,
T± doba ekonomické životnosti téže investice,
AZ66-70 plánovaný přírůstek celkového zisku oboru období 1965 až
1970 [Kčs],
A. vedlo
k tendencím realizovat maximální objemy investic snaze zajistit kvantitativní
úkoly výroby pomocí nerentabilních investic, neboť ekonomické důsledky všech
128
.
d) Obecným nedostatkem použití ukazatele výnosnosti jako kritéria bylo koneč
ně to, výnosnost nevede výběru optimálních variant, jak bylo prokázáno již
v odst
