Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 123 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Posuzování ekonomické efektivnosti investic pomocí tohoto kritéria bylo ne­ správné těchto důvodů: a) Oborové limity výnosnosti neumožňovaly posuzování investic úrovni národohospodářské, neboť tím, základ, něhož vycházely, byla dosavadní výnosnost daného oboru, ostře diferencovaly požadovaných výnosnostech mezi obory dosavadní vyšší nižší výnosností prospěch posledních.4. Podle plnění těchto ukazatelů hodnotilo plnění společenského poslání podniku jim se podřizovaly ostatní části podnikového plánu včetně plánu investic. b) Chybou konstrukci oborových limitů výnosnosti investic bylo, tyto limity pro posuzované plánované investice konstruovaly „plánovaného přírůstku výnosnosti oboru“ budoucích letech, tedy pomocí sebe samých (tj. vedlo k tendencím realizovat maximální objemy investic snaze zajistit kvantitativní úkoly výroby pomocí nerentabilních investic, neboť ekonomické důsledky všech 128 . zjevně znevýhodňovalo investice oborech vyššími tempy rozšířené reprodukce nebo v oborech relativně delší dobou ekonomické životnosti strojních základních prostředků.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH ZP, hodnota základních prostředků téže investice [Kčs], — celkový zisk oboru 1965 [Kčs], ZP65 průměrná roční hodnota základních prostředků oboru 1965 [Kčs], T; kalendářní rok uvedení provozu posuzované /-té investice, T± doba ekonomické životnosti téže investice, AZ66-70 plánovaný přírůstek celkového zisku oboru období 1965 až 1970 [Kčs], A. Hlavní místo soustavě podnikového plánu zaujímal plán výroby jeho rámci především direktivně stanovené kvantitativní ukazatele výroby.ZP66-70 plánovaný přírůstek průměrné roční hodnoty základních pro- středků oboru období 1966 1970 [Kčs]. Proto požadavek, aby nově pořizované investice měly době svého uvedení provozu vyšší výnosnost, než bude výnosnost celého oboru uplynutí poloviny jejich ekonomické životnosti, znamenalo energetiky požadovat neusku­ tečnitelné. c) Dalším nedostatkem oborového limitu výnosnosti byl požadavek, aby výnos­ nost posuzované investice byla vyšší než průměrná výnosnost oboru právě v polovině ekonomické životnosti jejich strojních základních prostředků. Totéž platilo úseku investiční výstavby, kde centralistické direktivní prvky uplatňovaly značném rozsahu.3. 3. Systém řízení národního hospodářství, uplatňovaný 1965 ČSSR, bývá charakterizován jako centralistický model řízení. d) Obecným nedostatkem použití ukazatele výnosnosti jako kritéria bylo koneč­ ně to, výnosnost nevede výběru optimálních variant, jak bylo prokázáno již v odst. energetice šlo dokonce současnou platnost obou těchto charakte­ ristik oboru. pomocí výnosnosti plánovaných investic)