Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 122 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
„ ■■ŽPZ) <3116) kde roční zisk posuzované j-té investice [Kčs], 127 .61) odst. spotřebu pracovních prostředků, pracovních předmětů živé práce). Použité ekonomické ukazatele přitom trpěly všemi omezeními nákladových kritérií uvedenými v odstavci vztahem (3. Společným nedostatkem těchto celostátních odvětvových směrnic bylo to, že kritérium výpočtových nákladů nich bylo uvedeno jen tvaru jednoročních nákladů (viz první způsob vyjádření vztahu (3. Ukazatele základní — úplné vlastní náklady, — měrné investiční náklady, — koeficient ekonomické efektivnosti dodatkových investic. pro výrobu kyseliny sírové a pro výrobu kyseliny dusičné). Přes uvedené nedostatky lze těmto směrnicím objektivně přiznat, svou dobu byly velmi pokrokové, řadě směrů předčily nich následující směrnice sehrály energetice pozitivní roli. 3.VÝVOJ POSUZOVÁNÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC ČSSR 1. Oborový limit výnosnosti byl definován jako oborový průměr výnos­ nosti polovině doby ekonomické životnosti posuzovaných investic. Tyto pokyny formulovaly kritérium ekonomické efektivnosti investic podmínkou, aby výnosnost (rozuměl tím poměr zisku hodnotě základních prostředků) posuzovaných investic byla vyšší než tzv.4.60) tohoto kritéria), což je zvláštní případ obecného kritéria, vhodný pouze pro investice ekonomickou životností Dalším nedostatkem těchto směrnic bylo to, neformulovaly jednoznačně kritérium ekonomické efektivnosti investic umožňovaly souřadně uvažovat subjektivně váženou řadu ukazatelů ekonomických (vlastní náklady, investiční náklady, koeficient efektivnosti) naturálních. Ukazatele doplňující tyto ukazatele, vesměs naturální, charakterizovaly výstavbu provoz posuzované investice jejích jednotlivých dílčích stránek (tj.3. 2. Investice přinášející společnosti stejný efekt (např. úsporu stejného množství energie, materiálu nebo pracovních sil) tak jevily v různé míře efektivní nebo neefektivní podle toho, kterém odvětví nebo oboru se posuzovaly. Toto krité­ rium bylo uvedeno tvaru Z Ti\ 65+ 66-70 11fí'* ZP, T>- 1965+ ZP„. Hlavním nedostatkem směrnice SPK bylo, obsahovala zásadu diferencované­ ho stanovování normativního koeficientu efektivnosti dodatkových investic pro jednotlivá odvětví, dokonce uvnitř jednotlivých odvětví oborů chemickém průmyslu platily různé hodnoty tohoto koeficientu např. Z této směrnice Státní plánovací komise vycházela odvětvová směrnice Ústřední správy energetiky, která použila obdobné metody posuzování ekonomic­ ké efektivnosti investic [60] konkretizací pro jednotlivé typy energetických objektů. V roce 1965 byla uvedená směrnice SPK nahrazena pokyny Státní komise pro vědu techniku [61]. oborový limit výnosnosti