Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
;
4.
Tyto pozitivní rysy celostátních zásad umožnily také relativně krátkém
časovém odstupu ještě témže roce vydání odvětvových směrnic federálního
ministerstva paliv energetiky hodnocení efektivnosti energetických plynáren
ských investic [64], srovnání celostátními zásadami [36] obsahovaly navíc další
kladné stránky. Jednou nich bylo zdůraznění systémového hlediska rozlišování
hierarchických úrovní hodnocení efektivnosti těchto čtyřech úrovních:
1 rozvoje energetického hospodářství jako celku;
2. rozvoje jeho subsystémů, jako například elektrizační soustava, plynofikač-
ní soustava nebo soustavy centralizovaného zásobování teplem;
3. jednotlivých prvků (staveb, objektů) těchto subsystémů, jako například
elektrárna, teplárna, plynárna, elektrické vedení, plynovod, teplovod, elektrické
stanice, kompresorové stanice apod.118) obsahovaly pět ukazatelů celkové (absolutní) ekonomické
efektivnosti, dále jedenáct závazných ukazatelů pro hodnocení investičních záměrů
výrobních staveb, sedm ukazatelů pro posuzování přípravné dokumentace výrob
ních staveb konečně sedmdesátosm (!) ukazatelů ekonomické efektivnosti,
kterými měly vyjadřovat „ekonomické nároky účinky stavby“.
Největším nedostatkem celostátních zásad [36], které naštěstí odvětové směrnice
[64] nepřevzaly, byl velký počet kritérií ukazatelů ekonomické efektivnosti
investic nich obsažený. Nepřehlednost
velkého počtu důležitých méně důležitých hledisek ukazatelů, uvedených
v těchto zásadách souřadně nediferencované jejich významu, tak umožňo
valy velmi různé subjektivní posuzování ekonomické efektivnosti investic.
132
.75).59)
T«
N p-„0= aTt pTr TlNiP min [Kčs] (3.
Další předností odvětvových směrnic bylo, kritérium ekonomické efektivnosti
udávaly jak nákladovém tvaru pro varianty shodným energetickým účinkem,
tak ziskovém tvaru pro ostatní případy, avšak vždy respektováním měnících se
provozních nákladů popř. Konečně pro
energetiku více než pro jiná odvětví relativně kratšími ekonomickými životnostmi
základních prostředků mělo význam to, koeficient ekonomické efektivnosti
investic respektoval již ekonomickou životnost investice činitel času. prvním případě šlo kritérium průměrných ročních převedených
nákladů odvozené vztahu (3. tržeb průběhu ekonomické životnosti posuzovaných
investic. dílčích technologických celků těchto prvků, jako například zauhlování
elektrárny, chladicí okruh elektrárny, kotle, turbosoustrojí, transformátory, kom
presory apod.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
bylo též precizní vyjádření činitele času, neboť nekorektním sčítání porovnávání
různodobých nákladů, tržeb efektů chybovalo nejčastěji. Kromě citovaného kritéria srovnatelné ekonomické
efektivnosti (3.119)
T= 1
nebo druhém případě kritérium průměrného ročního zisku totožného se
vztahem (3
