Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Takové rozhodnutí však bude chybné, budou-li
výsledky této varianty druhé polovině její ekonomické životnosti horší než
v první polovině (např.
Máme zde tedy činit dvěma požadavky délku doby porovnání. případě
rozhodnutí realizaci druhé varianty však její výsledky budou skutečnosti
působit celých dvacet let. Autoři první nich vytýkají tomuto postupu, předpok
lad cyklického opakování ekonomických výsledků variant TŽ< nereálný,
neboť při obnově těchto investic Tžletech budou náklady efekty těchto variant
následkem změn výrobních ekonomických poměrů jiné. provozu těchto variant.
Proti tomuto obecnému postupu volby doby porovnání vyskytují občas
námitky dvojího druhu. Doba
porovnání má
1. následkem zvýšeného využití
zařízení). nejmenšímu
společnému násobku ekonomických životností všech posuzovaných variant. obsahovat beze zbytku různé ekonomické životnosti těchto variant.
Správně proto doporučuje Jirešová [54], aby kritéria ekonomické efek
tivnosti investic zahrnovaly ekonomické výsledky právě celou dobu
e ivot nos posuzovaných variant investic, neboť realizace určitých
variant investic jedné straně vyvolá nároky zdroje (náklady) straně
druhé zajistí příslušné efekty celou dobu ekonomické životnosti těchto variant.
Těmto požadavkům vyhovuje doba porovnání rovnající např. být shodná pro všechny posuzované investiční varianty,
2. jedna ekonomickou životnost let druhá let, nestačí zvolit
dobu porovnání rovnající deseti letům, neboť bychom porovnávali ekonomické
výsledky dosažené první variantou celou její ekonomickou životnost výsledky
druhé varianty pouze první polovinu její ekonomické životnosti. již zmíněném připadě dvou variant ekonomickými
životnostmi let porovnáme tedy ekonomické výsledky druhé varianty za
její TŽ2= let ekonomickými výsledky první varianty její Tžl= let
a zopakovanými ještě druhém desetiletí. Je
zřejmé, při takto zvolené době porovnání předpokládá tolikrát opakování
realizace příslušné investiční varianty, kolikrát její ekonomická životnost menší
než zvolená doba porovnání.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
kritérium ekonomické efektivnosti investic bylo variant shodnou ekonomic
kou životností uváděných provozu shodném roce vyčísleno celou dobu
životnosti popř. následkem stárnutí zařízení).
Korektní bude tedy taková doba porovnání, které budou beze zbytku obsaženy
ekonomické životnosti všech variant posuzovaných investic.
Máme-li však porovnat ekonomickou efektivnost dvou investičních variant,
z nichž např. Skutečně, předpoklad
prostého opakování ekonomických výsledků obnovovaných variant není reálný, je
120
. Brajlov Ajvazjan [57] navrhují
vztáhnout výpočty ekonomické efektivnosti investic nekonečně dlouhou dobu. Naopak rozhodnutí realizaci
první varianty důsledku příznivější její hodnoty kriteriální veličiny deset let
bude chybné, budou-li výsledky druhé varianty druhém desetiletí její ekonomic
ké životnosti lepší, než byly prvním desetiletí (např
