Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
4.54) (3.4 názorně ilustruje, že:
1. období, něž sestavuje plán rozvoje národního
hospodářství. Proč být
tato doba shodná?
Je zřejmé, porovnání variant pomocí kriteriální hodnoty (ať ziskového
nebo nákladového typu) vypočtené pro různě dlouhé ekonomické životnosti
variant vedlo nekorektním závěrům ekonomické efektivnosti porovnáva
ných variant. Například varianty ekonomicky zcela rovnocenné avšak delší
ekonomickou životností jevily při použití ziskových kritérií jako efektivnější,
a naopak při použití nákladových kritérií jako méně efektivní.79) dalších navazujících uvádí pod
označením pojem doba porovnání. [51] navrhuje volit dobu porovnání rovnu dvěma až
čtyřem pětiletkám, tj.33), (3.
V podstatě obdobný názor zastává autor [53]. při použití tohoto pojmu autor
uvedl, tato doba být shodná všechny invest ice jej ich varianty,
které mezi sebou porovnáváme pomocí kritéria (odtud též její název). předchozí dva závěry platí tehdy, kdy závěr vyplývající posouzení
ekonomické efektivnosti bude další fázi posuzování hlediska společenské
efektivnosti korigován mimoekonomickými hledisky, tj. společenskou nutností
realizace některé ekonomicky méně výhodné investice.
3. vede výběru jiných variant než optimálních;
2. doba, jejíž údaje mají být použity při
výpočtu hodnoty zvolené kriteriální funkce.
Pokud tyto informace byly absolutně jisté, praví [52], bylo vhodné
provádět výpočet pro dostatečně dlouhé období, aby vyloučily nahodilosti.4. [50] navrhují autoři nákladového kritéria zahrnout náklady variant za
všechna léta nejvzdálenějšího roku ukončení ekonomické životnosti některé
z posuzovaných investic. rozdíl všech ostatních diskutovaných kritérií vede použití kritéria
porovnávacího zisku maximalizaci celkového ekonomického efektu systému, tj. [56] autoři požadují, aby
119
. Doba porovnání
Ve vztazích (3.
Autoři, zabývající ekonomickou efektivností investic, přistupují problému
volby doby porovnání různě.
k plnění jeho ekonomického cíle;
3.DOPORUČENÉ KRITÉRIUM EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Příklad 3.
Např. použití kritérií vyjadřujících absolutní výši efektu (ať aktualizovaného
zisku nebo porovnávacího zisku) vede jiným závěrům než použití kritérií
vyjadřujících měrnou hodnotu efektu (měrného zisku, vnitřní úrokové míry nebo
doby splacení investice), tj.
V práci [52], která zabývá určením optimálního způsobu rozvoje elektrického
rozvodného systému, konstatuje, rozumné zahrnout výpočtu ekonomic
ké efektivnosti porovnávaných variant údaje období délky dvaceti třiceti let,
a ohledem skutečnost, informace potřebné pro výpočet jsou nejisté
