Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
rozdíl všech ostatních diskutovaných kritérií vede použití kritéria
porovnávacího zisku maximalizaci celkového ekonomického efektu systému, tj.
k plnění jeho ekonomického cíle;
3. použití kritérií vyjadřujících absolutní výši efektu (ať aktualizovaného
zisku nebo porovnávacího zisku) vede jiným závěrům než použití kritérií
vyjadřujících měrnou hodnotu efektu (měrného zisku, vnitřní úrokové míry nebo
doby splacení investice), tj. doba, jejíž údaje mají být použity při
výpočtu hodnoty zvolené kriteriální funkce. společenskou nutností
realizace některé ekonomicky méně výhodné investice.DOPORUČENÉ KRITÉRIUM EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
Příklad 3.
3.4 názorně ilustruje, že:
1. [56] autoři požadují, aby
119
. Doba porovnání
Ve vztazích (3.4. [50] navrhují autoři nákladového kritéria zahrnout náklady variant za
všechna léta nejvzdálenějšího roku ukončení ekonomické životnosti některé
z posuzovaných investic.33), (3.
V podstatě obdobný názor zastává autor [53].
Např. období, něž sestavuje plán rozvoje národního
hospodářství.4.
Pokud tyto informace byly absolutně jisté, praví [52], bylo vhodné
provádět výpočet pro dostatečně dlouhé období, aby vyloučily nahodilosti.
Autoři, zabývající ekonomickou efektivností investic, přistupují problému
volby doby porovnání různě. předchozí dva závěry platí tehdy, kdy závěr vyplývající posouzení
ekonomické efektivnosti bude další fázi posuzování hlediska společenské
efektivnosti korigován mimoekonomickými hledisky, tj. vede výběru jiných variant než optimálních;
2. Například varianty ekonomicky zcela rovnocenné avšak delší
ekonomickou životností jevily při použití ziskových kritérií jako efektivnější,
a naopak při použití nákladových kritérií jako méně efektivní. při použití tohoto pojmu autor
uvedl, tato doba být shodná všechny invest ice jej ich varianty,
které mezi sebou porovnáváme pomocí kritéria (odtud též její název).54) (3.
V práci [52], která zabývá určením optimálního způsobu rozvoje elektrického
rozvodného systému, konstatuje, rozumné zahrnout výpočtu ekonomic
ké efektivnosti porovnávaných variant údaje období délky dvaceti třiceti let,
a ohledem skutečnost, informace potřebné pro výpočet jsou nejisté. Proč být
tato doba shodná?
Je zřejmé, porovnání variant pomocí kriteriální hodnoty (ať ziskového
nebo nákladového typu) vypočtené pro různě dlouhé ekonomické životnosti
variant vedlo nekorektním závěrům ekonomické efektivnosti porovnáva
ných variant. [51] navrhuje volit dobu porovnání rovnu dvěma až
čtyřem pětiletkám, tj.79) dalších navazujících uvádí pod
označením pojem doba porovnání
