Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
3. 3. Při ekonomicky optimálním chodu celé soustavy, tj.3
Var.4 vyplývá, jednoduchý závěr: čím vyšší
měrný zisk, tím vyšší celkový zisk.101) —,
že ani podmínkách omezené výše investičních prostředků daném systému
nevede maximalizace měrného efektu jednotlivých investic dosažení maxima
celkového efektu tím měrného efektu) celý systém. Vypočteme-li nové
hodnoty porovnávacích zisků jednotlivých variant, obdržíme takto pozměněný poslední řádek tabulky
3.
3.
Tomuto investičnímu limitu souboru navržených variant odpovídá 0,04. Kčs .
V tomto článku jsme pak přesvědčili důkaz proveden vztahu (3.
Předpokládejme pro ilustraci, příkladu 3.3.4
Změna posledního řádku tab. maximalizace
měrného efektu) lze nyní již zaujmout stanovisko. 3. 3.
” Energetikům známa analogie užití tohoto pravidla např. Platí zde pravidlo, že
optimum systému, jehož jednotlivé prvky (subsystémy) jsou navzájem vázány
omezujícími podmínkami našem případě jde omezení celkového objemu
investičních prostředků), neskládá optim jednotlivých prvků.3 (tab.4). Lapidárněji se
toto pravidlo často vyjadřuje slovy: Celkové optimum není dáno součtem dílčích
optim1’. úloze optimalizace provozu elektráren
ské soustavy.
T 3. minimálních nákladech palivo,
také nemohou pracovat jednotlivé elektrárny při svém lokálním optimu, tj. 3.1. minimálními měrnými
palivovými náklady, nýbrž musí pracovat stejnými poměrnými přírůstky palivových nákladů
— podrobněji viz článek 5.3 zda optimálnímu rozhod
nutí vede lépe použití kritéria maxima rozdíl efektu nákladů posuzovaných
variant nebo použití kritéria maxima podí efektu nákladů (tj.
K problému uvedenému závěru odst.4 musí být uvedených důvodů realizována dílčí
investice celkových investičních prostředků tedy odečteme investiční náklady varianty zůstane
nám volnému rozdělení
N;e= Nic- íb, 300 300 000 mil. Kčs.5 znázorněného obr. D3
Zp- 4,1 -24,5 3,4 5,5
V takovém případě tedy vybereme varianty B2, C0a D3a celkový roční zisk systému bude činit
Z'„ 25,1 88,1 mil.
Už vztahu těchto dvou typů kritérií, zkoumaného bez dalšího omezení odst.
118
.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
musí být realizována jak tomu často reálných podmínkách společnosti bývá
— třeba některých mimoekonomických důvodů? Inu, takovém případě
u příslušné investice vyloučíme jako možnost nulovou variantu, celkových
investičních prostředků Nic vyčleníme minimálně nutné investiční náklady tuto
investici, určíme nový koeficient omezenosti investičních prostředků pro snížené
celkové investiční prostředky N[c vybereme zbývajících variant optimum opět
podle kritéria porovnávacího zisku
