Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
činitel času již svou výší respektoval omezenost
investičních prostředků.4.43)
Je zřejmé, varianta maximálním rxnemůže splňovat tuto podmínku (3.1.
Protože kritérium měrného zisku vede stejným závěrům jako kritérium
vnitřní úrokové míry, povede toto kritérium výběru jiných variant jako
optimálních než kritérium aktualizovaného zisku.71)
a dosadíme vztahu (3. závěru odst.
T 1
(3.72)
(maximalizace vnitřní úrokové míry nepovede tedy maximalizaci aktualizované
ho zisku dobu Tž), neboť při maximalizaci maximální hodnoty dosáhla
pouze druhá závorka vztahu (3. 3. Doporučené kritérium ekonomické efektivnosti investic
Na základě kritiky nedostatků ziskových kritérií provedené předcházejících
odstavcích přistupme nyní návrhu takového kritéria, které sloužilo jak
(3.
Jelikož ani jeden těchto předpokladů nelze pokládat reálný našich
podmínkách, uvedu článku 3. lze ostatně dokázat jednodu
še analyticky. Optimální varianta podle kritéria maxima
absolutního zisku dána bodem zatímco optimální varianta podle kritéria
maxima měrného zisku bodem obr.4 kritériem ekonomické efektivnosti investic
maximum čistého důchodu společnosti (resp.4. zisku), dosahovaného posuzovanými
variantami. Vyjádříme-li vztahu (3.4 návrh kritéria ekonomické efektivnosti investic
v rámci optimalizovaného výrobního systému, kritéria plnícího cíl maximalizace
objemu zisku přitom respektujícího omezenou výši investičních prostředků.3), což bylo možné pouze podmínek, že
a) celkové investiční prostředky byly neomezené, nebo
b) úročitel (resp.72)
108
. Rozdílné však to, zatímco první kritérium dává přednost
variantám vyšším absolutním ziskem, druhé variantám vyšším měrným ziskem. Tomuto požadavku vyhovuje dvou porovnávaných základních
druhů kritérií kritérium aktualizovaného zisku. 3.
3.2.
Který způsob správný?
Ve smyslu závěru odst.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
N ipB však platí opačný vztah, neboť zatímco rostoucími investičními náklady
zisk také roste, měrný zisk klesá. 3.72), nikoliv celý výraz.35), obdržíme
z NpT) max .
Oba základní typy kritérií preferují jisté míry varianty vyšším ziskem
(důchodem).2 jsem však
ukázal, toto kritérium vedlo volbě variant investičními náklady ipopl
(v obr. 3
