Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
59),
i když ono jako každé kritérium nákladového typu všechny nedostatky,
0 kterých pojednával začátek odst.
V odstavcích 3. 3.
Závěrem tohoto článku chci proto varovat před používáním lhůty splacení
(a stejně tak koeficientu efektivnosti) dodatkových investic jako kritéria eko
nomické efektivnosti investic, protože jsou těžkopádná snadno dochází při
jejich používání chybám.2 jsem však uvedl dva základní typy ziskového kritéria
— aktualizovaný zisk vnitřní úrokovou míru. Vztah zisku měrného zisku. Jsou oba stejně vhodné pro uvedený
účel?
3. Doporučuji proto používat kritéria
nákladového typu jen těch případech, nichž nutné, všech ostatních
případech používat kritéria ziskového typu. Obecně tomu tak není, jak vyplývá obr.3. Vhodnější kritérium převedených nákladů (3.1 3.
Po skončení ekonomické životnosti jsou tedy zařízení obou variantách amortizována, přičemž
druhá varianta vykazuje vyšší zisk. Kčs ,
Z 4,35526 0,93) 12,4 5,3 mil. Kčs .3. Pouze pro
varianty investičními náklady nuly ipAplatí, rostoucím ziskem roste
1 jejich měrný zisk.3. Porovnání kritérií aktualizovaného zisku
a vnitřní úrokové míry
Z příkladu 3. Pro další (dražší) varianty investičními náklady NipA do
Obr.4.4.1 mohl vzniknout neinformovaného čtenáře mylný dojem, že
kritérium maxima zisku kritérium maxima měrného zisku vede výběru těchže
variant jako optimálních.3. 3.5.
107
.3. 3.PŘEHLED POUŽÍVANÝCH KRITÉRIÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI INVESTIC
V našem příkladu Stj 4,35526 zisk posuzovaných variant
Zrit 4,35526 2,8) 3,6 mil