Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 103 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Protože kritérium měrného zisku vede stejným závěrům jako kritérium vnitřní úrokové míry, povede toto kritérium výběru jiných variant jako optimálních než kritérium aktualizovaného zisku.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH N ipB však platí opačný vztah, neboť zatímco rostoucími investičními náklady zisk také roste, měrný zisk klesá.3), což bylo možné pouze podmínek, že a) celkové investiční prostředky byly neomezené, nebo b) úročitel (resp. 3. 3.4. Optimální varianta podle kritéria maxima absolutního zisku dána bodem zatímco optimální varianta podle kritéria maxima měrného zisku bodem obr.72) 108 . 3. Rozdílné však to, zatímco první kritérium dává přednost variantám vyšším absolutním ziskem, druhé variantám vyšším měrným ziskem.4 návrh kritéria ekonomické efektivnosti investic v rámci optimalizovaného výrobního systému, kritéria plnícího cíl maximalizace objemu zisku přitom respektujícího omezenou výši investičních prostředků. Který způsob správný? Ve smyslu závěru odst. 3. Jelikož ani jeden těchto předpokladů nelze pokládat reálný našich podmínkách, uvedu článku 3. Doporučené kritérium ekonomické efektivnosti investic Na základě kritiky nedostatků ziskových kritérií provedené předcházejících odstavcích přistupme nyní návrhu takového kritéria, které sloužilo jak (3. lze ostatně dokázat jednodu­ še analyticky. Vyjádříme-li vztahu (3. závěru odst. 3.72), nikoliv celý výraz.72) (maximalizace vnitřní úrokové míry nepovede tedy maximalizaci aktualizované­ ho zisku dobu Tž), neboť při maximalizaci maximální hodnoty dosáhla pouze druhá závorka vztahu (3.71) a dosadíme vztahu (3.1. Oba základní typy kritérií preferují jisté míry varianty vyšším ziskem (důchodem). T 1 (3.2.35), obdržíme z NpT) max .4 kritériem ekonomické efektivnosti investic maximum čistého důchodu společnosti (resp. činitel času již svou výší respektoval omezenost investičních prostředků.43) Je zřejmé, varianta maximálním rxnemůže splňovat tuto podmínku (3. Tomuto požadavku vyhovuje dvou porovnávaných základních druhů kritérií kritérium aktualizovaného zisku.2 jsem však ukázal, toto kritérium vedlo volbě variant investičními náklady ipopl (v obr. zisku), dosahovaného posuzovanými variantami.4