Optimalizace v energetických soustavách

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.

Vydal: Academia Autor: Jiří Klíma

Strana 103 z 302

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
71) a dosadíme vztahu (3.4 kritériem ekonomické efektivnosti investic maximum čistého důchodu společnosti (resp.4. Tomuto požadavku vyhovuje dvou porovnávaných základních druhů kritérií kritérium aktualizovaného zisku.72) 108 . Protože kritérium měrného zisku vede stejným závěrům jako kritérium vnitřní úrokové míry, povede toto kritérium výběru jiných variant jako optimálních než kritérium aktualizovaného zisku. 3. Jelikož ani jeden těchto předpokladů nelze pokládat reálný našich podmínkách, uvedu článku 3. 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH N ipB však platí opačný vztah, neboť zatímco rostoucími investičními náklady zisk také roste, měrný zisk klesá. Který způsob správný? Ve smyslu závěru odst. závěru odst. 3.72), nikoliv celý výraz.1.4 návrh kritéria ekonomické efektivnosti investic v rámci optimalizovaného výrobního systému, kritéria plnícího cíl maximalizace objemu zisku přitom respektujícího omezenou výši investičních prostředků. Optimální varianta podle kritéria maxima absolutního zisku dána bodem zatímco optimální varianta podle kritéria maxima měrného zisku bodem obr.3), což bylo možné pouze podmínek, že a) celkové investiční prostředky byly neomezené, nebo b) úročitel (resp. činitel času již svou výší respektoval omezenost investičních prostředků. Oba základní typy kritérií preferují jisté míry varianty vyšším ziskem (důchodem).4.72) (maximalizace vnitřní úrokové míry nepovede tedy maximalizaci aktualizované­ ho zisku dobu Tž), neboť při maximalizaci maximální hodnoty dosáhla pouze druhá závorka vztahu (3.43) Je zřejmé, varianta maximálním rxnemůže splňovat tuto podmínku (3. zisku), dosahovaného posuzovanými variantami.2.2 jsem však ukázal, toto kritérium vedlo volbě variant investičními náklady ipopl (v obr. lze ostatně dokázat jednodu­ še analyticky. 3. Vyjádříme-li vztahu (3. T 1 (3. 3.35), obdržíme z NpT) max . Rozdílné však to, zatímco první kritérium dává přednost variantám vyšším absolutním ziskem, druhé variantám vyšším měrným ziskem. Doporučené kritérium ekonomické efektivnosti investic Na základě kritiky nedostatků ziskových kritérií provedené předcházejících odstavcích přistupme nyní návrhu takového kritéria, které sloužilo jak (3