Obsahem této knihy jsou především výsledky této více než dvacetileté vědeckovýzkumné práce. Nejde však přitom o výsledky toliko výzkumu. Jeho závěry byly uplatňovány ve výuce, ověřovány v diplomních pracích absolventů na katedře, konfrontovány s názory odborníků na domácích i mezinárodních konferencích a aplikovány v rámci tradiční spolupráce katedry s energetickou praxí.Tato publikace nemůže vyčerpat beze zbytku celou šíři problematiky optimalizace v energetických soustavách. Byl bych proto rád, kdyby se stala nejen užitečnou příručkou pro řídící pracovníky v energetických podnicích, ve výzkumných, projekčních a investorských organizacích a učební pomůckou pro posluchače studijního oboru Ekonomika a řízení energetiky na vysokých školách technických, ale také podnětem k vydávání dalších publikací, rozvíjejících a rozšiřujících její obsah.
Tomuto požadavku vyhovuje dvou porovnávaných základních
druhů kritérií kritérium aktualizovaného zisku. činitel času již svou výší respektoval omezenost
investičních prostředků. závěru odst.35), obdržíme
z NpT) max . zisku), dosahovaného posuzovanými
variantami.
Oba základní typy kritérií preferují jisté míry varianty vyšším ziskem
(důchodem).2 jsem však
ukázal, toto kritérium vedlo volbě variant investičními náklady ipopl
(v obr.
3. lze ostatně dokázat jednodu
še analyticky.4 kritériem ekonomické efektivnosti investic
maximum čistého důchodu společnosti (resp. 3.72)
(maximalizace vnitřní úrokové míry nepovede tedy maximalizaci aktualizované
ho zisku dobu Tž), neboť při maximalizaci maximální hodnoty dosáhla
pouze druhá závorka vztahu (3.2.72)
108
. Vyjádříme-li vztahu (3. 3.
T 1
(3. 3.EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST ENERGETICKÝCH SOUSTAVÁCH
N ipB však platí opačný vztah, neboť zatímco rostoucími investičními náklady
zisk také roste, měrný zisk klesá. Doporučené kritérium ekonomické efektivnosti investic
Na základě kritiky nedostatků ziskových kritérií provedené předcházejících
odstavcích přistupme nyní návrhu takového kritéria, které sloužilo jak
(3. 3. Optimální varianta podle kritéria maxima
absolutního zisku dána bodem zatímco optimální varianta podle kritéria
maxima měrného zisku bodem obr.72), nikoliv celý výraz.3), což bylo možné pouze podmínek, že
a) celkové investiční prostředky byly neomezené, nebo
b) úročitel (resp.4 návrh kritéria ekonomické efektivnosti investic
v rámci optimalizovaného výrobního systému, kritéria plnícího cíl maximalizace
objemu zisku přitom respektujícího omezenou výši investičních prostředků. Rozdílné však to, zatímco první kritérium dává přednost
variantám vyšším absolutním ziskem, druhé variantám vyšším měrným ziskem.
Jelikož ani jeden těchto předpokladů nelze pokládat reálný našich
podmínkách, uvedu článku 3.4.4.
Který způsob správný?
Ve smyslu závěru odst.71)
a dosadíme vztahu (3.1.
Protože kritérium měrného zisku vede stejným závěrům jako kritérium
vnitřní úrokové míry, povede toto kritérium výběru jiných variant jako
optimálních než kritérium aktualizovaného zisku.43)
Je zřejmé, varianta maximálním rxnemůže splňovat tuto podmínku (3
