Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
(u2 ---Ui) -f- w3
Podle (131) platí
(138)
(139)
Po dosazení (139) (138) úpravě dostaneme
(140)
Napětí zesilovači odlogaritmuje.
Na obr. bázi tranzistoru konstantní
napětí blízké nule. Exponent určen přenosovou konstantou
rozdílového zesilovače zpravidla 1.c úměrný napě
tí usy ■Platí
Při přesně vyváženém obvodu při u$x usy rozdíl
napětí mezi kolektory tranzistorů rovná nule.
Hlavním nedostatkem logaritmické násobičky teplotní zá
vislost (viz kap. 107 jako jednokvadrantová. 108 jednoduchá transkonduktanční dvoukvadranto-
vá násobička řízeným zesílením vyváženého diferenčního tran
zistorového stupně Ti, [8], [88], Vstupní napětí «sx přivádí
na bázi tranzistoru Ti.
Protože logaritmy existují jen pro kladná čísla, pracuje ná
sobička obr. 36). použitím rovnice
(134) odvodíme, výstupní napětí zesilovače je
Rovnice (139) (141) platí pouze pro identické tranzistory při
stejné teplotě. Předností logaritmické násobičky velká
šířka pásma, určená typem použitých operačních zesilovačů,
velký dynamický rozsah (až pět dekád) snadné použití pro
dělení umocňování celistvým necelistvým exponentem 1). Pro čtyřkvadrantovou
činnost musíme použít složitější zapojení kompenzací záporných
vstupních napětí [88]. Typická přesnost . Druhé vstupní napětí, přivádí přes
rezistor vstup operačního zesilovače Zl, který dodává
tranzistorové dvojici celkový emitorový proud í'f. Obvod
(141)
159
