Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
Příklad zapojení obr. získávají logaritmickými
funkčními měniči LFM1, LFM2 atd. obvodu
je použit rozdílový zesilovač velkým činitelem potlačení
součtového signálu, který vytváří napětí
158
.
K sestavení logaritmické násobičky děličky jsou nejvhodnější
funkční měniče využívající exponenciální charakteristiky tran
zistoru (viz kap.
Obr. 36). wsz•Násobička dělioka může pracovat libovol
ným základem logaritmické soustavy.
Dělení zajistí odečtením logaritmu příslušného vstupního
napětí, např. 107 [89]. Napětí úměrná logaritmům
vstupních proměnných «sx, usy atd. Blokové zapojení logaritmické násobičky
LFM1, LFM2, LFM3 logaritmické funkční měniče;
EFM exponenciální funkční měnič, invertor
Logaritmická násobička pracuje podle vztahu
uy USXUSY 10logUsx+ log,<SY (137)
Součin dvou (popř.nich napětí, polarita výstupního napětí násobičky opačná,
než podle matematických pravidel měla být vzhledem pola
ritě vstupních napětí u$x tj- Taková
násobička názývá invertující, rozdíl neinvertující ná
sobičky, která realizuje součin . 106. sčítají sumátoru Z,
jehož výstupní napětí odlogaritmuje exponenciálním funkčním
měničem EFM (obr. 106). Obvykle však používají
dekadické logaritmy nebo přirozené logaritmy.)
se převádí součet jejich logaritmů, který použitím expo
nenciální funkce odlogaritmuje. Důležité je, aby
použité logaritmické exponenciální funkční měniče byly na
vrženy pro stejný základ logaritmické soustavy. více) vstupních proměnných (wsx, wsy atd
