Kniha obsahuje základní informace o operačních zesilovačích. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi a s hlavními druhy operačních zesilovačů, s technikou jejich měření a zapojení ve zpětnovazebních operačních sítích i s jejich použitím ve vyhodnocovacích, měřicích a regulačních obvodech v automatizační technice. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se středním vzděláním, kteří se zabývají návrhem, měřením a použitím obvodů, přístrojů a zařízení s operačními zesilovači v automatizační, měřicí a výpočetní technice.
K sestavení logaritmické násobičky děličky jsou nejvhodnější
funkční měniče využívající exponenciální charakteristiky tran
zistoru (viz kap. obvodu
je použit rozdílový zesilovač velkým činitelem potlačení
součtového signálu, který vytváří napětí
158
. Obvykle však používají
dekadické logaritmy nebo přirozené logaritmy. Příklad zapojení obr. wsz•Násobička dělioka může pracovat libovol
ným základem logaritmické soustavy. sčítají sumátoru Z,
jehož výstupní napětí odlogaritmuje exponenciálním funkčním
měničem EFM (obr. 36). Blokové zapojení logaritmické násobičky
LFM1, LFM2, LFM3 logaritmické funkční měniče;
EFM exponenciální funkční měnič, invertor
Logaritmická násobička pracuje podle vztahu
uy USXUSY 10logUsx+ log,<SY (137)
Součin dvou (popř. Napětí úměrná logaritmům
vstupních proměnných «sx, usy atd. 106). 106. Důležité je, aby
použité logaritmické exponenciální funkční měniče byly na
vrženy pro stejný základ logaritmické soustavy. získávají logaritmickými
funkčními měniči LFM1, LFM2 atd.
Obr. více) vstupních proměnných (wsx, wsy atd.
Dělení zajistí odečtením logaritmu příslušného vstupního
napětí, např.nich napětí, polarita výstupního napětí násobičky opačná,
než podle matematických pravidel měla být vzhledem pola
ritě vstupních napětí u$x tj- Taková
násobička názývá invertující, rozdíl neinvertující ná
sobičky, která realizuje součin .)
se převádí součet jejich logaritmů, který použitím expo
nenciální funkce odlogaritmuje. 107 [89]
