Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Uveďme opět jen několik případů poslední doby:
Stodola Bílé Třemošné čp. strhl nad Budějovicemi okolím prud
ký déšt provázený bouřkou. Podle výpovědi očitých svědků udeřil blesk nástřešniku. Podobně tomu instalačními
krabicemi: nejsou-li vodiče dobře nasvorkovány, může napětím
opět dojít jiskření. Předseda JZD Libnič, okres Budějovice, byl tu
dobu členy domácnosti pracovišti JZD, okolí obce; když pozoroval blí
žící bouřku, spěchal svého obydlí již deště chtěl uzavřít vrata sto
doly. 75). Pří
padné jiskření zásuvek, krabicových doteků apod. daném případě však bude názor úderu do
střešníku asi správný, poněvadž šetření ukázalo, požár vznikl místě_, kde
bylo elektrické zařízení elektrickou instalací šířil dalších částí. (Viz str. 272, okres Dvůr Králové: Dne 1958
v 21,30 hod.
* *
Dne 1958 14,50 hod. napěťové cívky elektroměru, zásuv
kách dochází přeskokům atd. Budova však hromosvod měla; byl
naposled zkoušen 1956 shledán pořádku. Blesk udeřil štítu stodoly předseda JZD, který byl ještě mimo sto
dolu, byl vržen štěrkovou dlažbu dvora. Stodola stála zděných pi
lířích pálených cihel, jeden štít byl zděný ostatní část měla prkenné šalo-
vání.
* *
Většině takových nehod možno předejít montáží řádného hromosvodu,
náležitou ochranou větších kovových předmětů nepodceňováním nebezpečí
úderu blesku osobami, které jsou bouřky mimo budovu.být opatřena dokonalým hromosvodem, ale hromosvodu měl být připojen
i kovový poklop. 37, čl. došlo požáru stodoly, jež podle ČSN 1390 nepatří skupiny
budov, které nutno opatřit hromosvodem.
Blesk však může udeřit přímo střešníku venkovního pří
vodu případným přeskokem napájecí vedení domu opět vnik
nout elektrického zařízení (zásuvky apod. Pádem (nikoliv bleskem) utrpěl zra
nění. Udeří-li však blesk venkovního elektrického ve
dení, může přepěťová vlna blesku zasáhnout elektrické zařízení
v domě; poškozuje např.) poškodit. Škoda
67
. Krytina: tašky.
P !
Vpředu jsme již poukázali (viz str. může vyvolat
požár, je-li poblíž snadno vznětlivý materiál. požáru urychlehě dostavilo několik požárních jednotek, ale hořící
stodole nedalo již mnoho zachránit.
Pokud jde střešníky, norma ČSN 1390 nařizuje, musí
mít vlastní svod zemnic. 25) okolnost, in
dukčnímu vlivu bouřkového mraku jsou vystaveny nejen větší
kovové předměty, nýbrž elektrická instalace elektrické zaří
zení budovy. Shořel krov krytinou, čtverý vrata
stodoly, tun slámy, tun obilí, uhlí, různé hospodářské stroje atd. Je-li poblíž hořlavý materiál, může
se přeskokové jiskry vznítit.
Blesk ovšem jev příliš krátkodobý oslnivý, než aby bylo možno spo
léhat jen zrakový vjem
