Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
výsledek oficiálního šetření. udeřil blesk stohu krmné slámy Valti
cích, okres Mikulov. Chata neměla hro
mosvod. Stoh shořel. 1958 13,00 hod. Lze však prá
vem předpokládat, elektrická instalace nebyla pořádku střešník zemněn
nebyl. udeřil blesk jasanu, který
stál těsně stodoly.
Příčina může být dvojí: buď jiskření některé části elektrického zařízení
vlivem přepětí nebo skutečně úder střešníku (který podle všeho nebyl uzem
něn) následný přeskok. Vzniklým obloukem
začala hořet gumoidová deska výčepu dřevěné trámoví budovy. Nejbližší zdroj vody místa požáru vzdálen víc jak km. Objekty jsou vesměs lehké
přízemní dřevěné stavby, krytina: křemílkovaná dehtová lepenka. Úřední zpráva
neuvádí nic stavu elektrického zařízení, zemnění střešníku atd. Dne 14. Pro hašení
požáru nebyla dispozici vhodná hasidla.
68
. 1958, 13,15 hod. Elektrická poplašná
Siréna byla právě mimo provoz, čímž vyhlášení poplachu pozdrželo asi 15
minut. nespalná,
krytina tvrdá, budově kovářská dílna; požár vznikl půdním prostoru, kde
bylo uloženo asi sena slámy. Jasan byl bleskem celý rozštípnut. Přepětím byla demo
lována hlavní elektroměrová deska podružné rozvodničky. 16, okres Vsetín. Středisko požáru bylo kdesi elek
trického vedení půdě, jež vedlo přízemí elektroměru. Škoda: asi 30. 1958 15,00 hod.
S y
Stodola stáj, Ratiboř čp. 146, okres Český Těšín. Výčep se
nacházel bloku ostatních dřevěných budov koupaliště (pokladna, restaurace,
šatny atd. Škoda byla poměrně veliká.(na budovách, zařízení zemědělských produktech) byla poměrně značná, přes
to, požární jednotky zasáhly rychle účelně. 39, okres Znojmo. Budova tzv. udeřil blesk venkovního přívodu výčepu. Stodola dřevěná (dřevěná
konstrukce pobitá prkny), krytina: tašky; stáj kamene, krytina rovněž ne
spalná. Dne 1958
v 17,10 hod.
S y
Dne 25. udeřil blesk elek
trického vedení vedoucího chatě obci Guty ěp. bouřky dne 25.
* *
Půdní prostor obytného domu kovárny. 1958 17,50 hod. Dne 12. za
bouřky vzňala budova Konicích čp.
* *
Koupaliště komunální správy Rychnov Kněžnou: výčep.), jak tomu bývá podobných případech. Elektrické vybavení rozvod-
ničky patrně nebylo pořádku nesneslo bleskové napětí.
* *
Dřevěná chata, krytá lepenkou; bouřky nebyl nikdo přítomen (chata
v dobu nebyla obydlena). Stodola chytla, požár rozšířil tak, mimo vyvedení
dobytka nedalo nic zachránit, ačkoliv včas účelně zasáhly požární jed
notky. Za
elektrickou rozvodnicí (elektroměrovou deskou) vznítila pavučina dřevo
desky toho chytla ostatní dřevěná pažení, shořelo bytové zařízení, peřiny,
oblek, boty atd.000,— Kčs. Přesto pohotovým zásahem za
městnanců podařilo oheň včas uhasit tak zabránit vzniku většího požáru
