Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
S y
Stodola stáj, Ratiboř čp. 1958 17,50 hod. Objekty jsou vesměs lehké
přízemní dřevěné stavby, krytina: křemílkovaná dehtová lepenka. Středisko požáru bylo kdesi elek
trického vedení půdě, jež vedlo přízemí elektroměru. 1958 13,00 hod. Dne 1958
v 17,10 hod. Elektrické vybavení rozvod-
ničky patrně nebylo pořádku nesneslo bleskové napětí. Za
elektrickou rozvodnicí (elektroměrovou deskou) vznítila pavučina dřevo
desky toho chytla ostatní dřevěná pažení, shořelo bytové zařízení, peřiny,
oblek, boty atd. bouřky dne 25. Vzniklým obloukem
začala hořet gumoidová deska výčepu dřevěné trámoví budovy. 1958, 13,15 hod. 1958 15,00 hod.
Příčina může být dvojí: buď jiskření některé části elektrického zařízení
vlivem přepětí nebo skutečně úder střešníku (který podle všeho nebyl uzem
něn) následný přeskok. Přesto pohotovým zásahem za
městnanců podařilo oheň včas uhasit tak zabránit vzniku většího požáru. nespalná,
krytina tvrdá, budově kovářská dílna; požár vznikl půdním prostoru, kde
bylo uloženo asi sena slámy. za
bouřky vzňala budova Konicích čp.
S y
Dne 25. Stodola chytla, požár rozšířil tak, mimo vyvedení
dobytka nedalo nic zachránit, ačkoliv včas účelně zasáhly požární jed
notky. udeřil blesk jasanu, který
stál těsně stodoly.000,— Kčs. výsledek oficiálního šetření. Nejbližší zdroj vody místa požáru vzdálen víc jak km. udeřil blesk elek
trického vedení vedoucího chatě obci Guty ěp.), jak tomu bývá podobných případech. Výčep se
nacházel bloku ostatních dřevěných budov koupaliště (pokladna, restaurace,
šatny atd. Jasan byl bleskem celý rozštípnut. 16, okres Vsetín. Stodola dřevěná (dřevěná
konstrukce pobitá prkny), krytina: tašky; stáj kamene, krytina rovněž ne
spalná. Elektrická poplašná
Siréna byla právě mimo provoz, čímž vyhlášení poplachu pozdrželo asi 15
minut.
* *
Půdní prostor obytného domu kovárny.(na budovách, zařízení zemědělských produktech) byla poměrně značná, přes
to, požární jednotky zasáhly rychle účelně. Chata neměla hro
mosvod. Stoh shořel. 146, okres Český Těšín.
* *
Koupaliště komunální správy Rychnov Kněžnou: výčep. Budova tzv.
* *
Dřevěná chata, krytá lepenkou; bouřky nebyl nikdo přítomen (chata
v dobu nebyla obydlena). Pro hašení
požáru nebyla dispozici vhodná hasidla. Úřední zpráva
neuvádí nic stavu elektrického zařízení, zemnění střešníku atd. udeřil blesk venkovního přívodu výčepu. Dne 14. Lze však prá
vem předpokládat, elektrická instalace nebyla pořádku střešník zemněn
nebyl.
68
. Škoda: asi 30. udeřil blesk stohu krmné slámy Valti
cích, okres Mikulov. Přepětím byla demo
lována hlavní elektroměrová deska podružné rozvodničky. Škoda byla poměrně veliká. Dne 12. 39, okres Znojmo
