Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Dne 14.
Příčina může být dvojí: buď jiskření některé části elektrického zařízení
vlivem přepětí nebo skutečně úder střešníku (který podle všeho nebyl uzem
něn) následný přeskok. bouřky dne 25. Nejbližší zdroj vody místa požáru vzdálen víc jak km. Jasan byl bleskem celý rozštípnut. Přepětím byla demo
lována hlavní elektroměrová deska podružné rozvodničky. Objekty jsou vesměs lehké
přízemní dřevěné stavby, krytina: křemílkovaná dehtová lepenka. Elektrické vybavení rozvod-
ničky patrně nebylo pořádku nesneslo bleskové napětí. Středisko požáru bylo kdesi elek
trického vedení půdě, jež vedlo přízemí elektroměru. udeřil blesk venkovního přívodu výčepu. 1958, 13,15 hod. Stoh shořel. Lze však prá
vem předpokládat, elektrická instalace nebyla pořádku střešník zemněn
nebyl. 39, okres Znojmo. Elektrická poplašná
Siréna byla právě mimo provoz, čímž vyhlášení poplachu pozdrželo asi 15
minut. udeřil blesk elek
trického vedení vedoucího chatě obci Guty ěp. 1958 15,00 hod. 1958 17,50 hod.
* *
Koupaliště komunální správy Rychnov Kněžnou: výčep. Stodola dřevěná (dřevěná
konstrukce pobitá prkny), krytina: tašky; stáj kamene, krytina rovněž ne
spalná. Úřední zpráva
neuvádí nic stavu elektrického zařízení, zemnění střešníku atd. 1958 13,00 hod. 16, okres Vsetín. Výčep se
nacházel bloku ostatních dřevěných budov koupaliště (pokladna, restaurace,
šatny atd. Škoda: asi 30.
68
. Budova tzv.
* *
Půdní prostor obytného domu kovárny. Přesto pohotovým zásahem za
městnanců podařilo oheň včas uhasit tak zabránit vzniku většího požáru.000,— Kčs. udeřil blesk jasanu, který
stál těsně stodoly. 146, okres Český Těšín. Za
elektrickou rozvodnicí (elektroměrovou deskou) vznítila pavučina dřevo
desky toho chytla ostatní dřevěná pažení, shořelo bytové zařízení, peřiny,
oblek, boty atd. Stodola chytla, požár rozšířil tak, mimo vyvedení
dobytka nedalo nic zachránit, ačkoliv včas účelně zasáhly požární jed
notky. udeřil blesk stohu krmné slámy Valti
cích, okres Mikulov.(na budovách, zařízení zemědělských produktech) byla poměrně značná, přes
to, požární jednotky zasáhly rychle účelně. Dne 12.), jak tomu bývá podobných případech.
S y
Dne 25. Škoda byla poměrně veliká. za
bouřky vzňala budova Konicích čp.
* *
Dřevěná chata, krytá lepenkou; bouřky nebyl nikdo přítomen (chata
v dobu nebyla obydlena). Chata neměla hro
mosvod. Pro hašení
požáru nebyla dispozici vhodná hasidla. Vzniklým obloukem
začala hořet gumoidová deska výčepu dřevěné trámoví budovy. Dne 1958
v 17,10 hod. výsledek oficiálního šetření. nespalná,
krytina tvrdá, budově kovářská dílna; požár vznikl půdním prostoru, kde
bylo uloženo asi sena slámy.
S y
Stodola stáj, Ratiboř čp
