Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
půdním prostoru nad konírnou a
připojené stodole bylo více jak 540 sena.
P Nemuselo jit přímý zásah blesku, nýbrž stačil vliv
statické indukce.
Blesk nebyl jen příčinou požáru, nýbrž usmrcení koně. udeřil blesk stáje rolníka T. okres Soběslav. Bylo přikázáno posta
vit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen. 1958 13,55 hod. Požár však rozšířil velmi rychle sousední objekty, ježto po
žární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena. Ihned úderu blesku padaly taš
ky; poklopu vikýře vyšlehl plamen oheň rozšířil celé budově. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) zásobami, nad příprav
nou prohořel heraklitový strop. mlátě
stodoly pracovalo šest žen družstevnic, nichž jedna při úderu blesku omdlela,
patrně jen úlekem. Obvodové zdivo budovy bylo kamenné, krov dřevěný, krytina
tašková. Objekt ne
byl opatřen hromosvodem. Uchráněn byl brav, koně drůbež, taktéž,
i sousední budovy. udeřil blesk štítu stodoly zemědělského
objektu Čerazi čp. Pravděpodobně vzniklo neuzemněné drážky (jež mohla mít
i jiné vady, jako např nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, kterého
se vznítilo seno podél drážky. Stodola měla zděné pilíře byla kryta cementovými
taškami. Stáj vzňala, úderem blesku by!
usmrcen kůň oheň přenesl poval stodoly střechy ostatních budov (kry
tina vesměs šindele).
* *
Dne 22. Viz ČSN 5250: Hospodárná elektrizace zeměděl
ských stavbách., Stará By
strica Lány, okres Kysúcké Nové Mesto. Krytina byla tašková, klenutý strop pak
velmi silný. Budova stojí vyvýšeném místě měla mít hromosvod. Pří
pad ukazuje, jak nutno montáž hromosvodu naplánovat uskutečnit' včas.uložen právě postiženém objektu. Možné ovšem to, požáru
došlo jak přímým zásahem, tak naznačeným jiskřením, podmíněným špatným
stavem kovové drážky.
Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno zemědělské stroje.
P Patrně šlo tutéž bouřku jako předcházejícím případě. Strop konírny klenutý, nespalný. vypukl bouřky požár adaptovaném kra
víně JZD Luková, okres Lanškroun. Lidé, hovězí dobytek drůbež byli uchráněni. Odloupl omítku sjel země, přičemž
se vzňal krov, značné množství slámy sena, dva potahové vozy různé ná
řadí. 1958 hodin udeřil blesk stodoly JZD Proseč Křemeš-
níkem, okres Pelhřimov. ne
sporné, nejen budova již vzhledem své velikosti (12 měla
66
.
* *
Dne 22. udeřil blesk kovového poklopu vikýře na
střeše konírny. Lokalizace požáru byla velmi obtížná.
* *
Dne 1958 20,40 hod. Byl podle všeho
přímý úder nebo vliv krokového napětí.
* *
Dne 1958 21,30 hod.
* *
Dne 22. těchto okolností pak mohlo dojít požáru,
i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem. Přispěním několika žen byla přivedena vědomí; ostatní
učinily poplach. Škoda bu
dovách, zařízeních surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý rychlý zá
sah požárních sborů značná. 1958 14,20 hod
