Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
* *
Dne 1958 20,40 hod., Stará By
strica Lány, okres Kysúcké Nové Mesto. Přispěním několika žen byla přivedena vědomí; ostatní
učinily poplach. udeřil blesk stáje rolníka T. Strop konírny klenutý, nespalný.
Blesk nebyl jen příčinou požáru, nýbrž usmrcení koně. Lidé, hovězí dobytek drůbež byli uchráněni. Bylo přikázáno posta
vit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen. 1958 hodin udeřil blesk stodoly JZD Proseč Křemeš-
níkem, okres Pelhřimov. Viz ČSN 5250: Hospodárná elektrizace zeměděl
ských stavbách. vypukl bouřky požár adaptovaném kra
víně JZD Luková, okres Lanškroun. Lokalizace požáru byla velmi obtížná. Odloupl omítku sjel země, přičemž
se vzňal krov, značné množství slámy sena, dva potahové vozy různé ná
řadí. okres Soběslav. Požár však rozšířil velmi rychle sousední objekty, ježto po
žární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena. mlátě
stodoly pracovalo šest žen družstevnic, nichž jedna při úderu blesku omdlela,
patrně jen úlekem. Možné ovšem to, požáru
došlo jak přímým zásahem, tak naznačeným jiskřením, podmíněným špatným
stavem kovové drážky. udeřil blesk štítu stodoly zemědělského
objektu Čerazi čp. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) zásobami, nad příprav
nou prohořel heraklitový strop. 1958 14,20 hod. Pravděpodobně vzniklo neuzemněné drážky (jež mohla mít
i jiné vady, jako např nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, kterého
se vznítilo seno podél drážky.
* *
Dne 22. udeřil blesk kovového poklopu vikýře na
střeše konírny. Obvodové zdivo budovy bylo kamenné, krov dřevěný, krytina
tašková. Stodola měla zděné pilíře byla kryta cementovými
taškami.uložen právě postiženém objektu. Uchráněn byl brav, koně drůbež, taktéž,
i sousední budovy. Ihned úderu blesku padaly taš
ky; poklopu vikýře vyšlehl plamen oheň rozšířil celé budově.
P Nemuselo jit přímý zásah blesku, nýbrž stačil vliv
statické indukce. ne
sporné, nejen budova již vzhledem své velikosti (12 měla
66
.
* *
Dne 22. Objekt ne
byl opatřen hromosvodem. Krytina byla tašková, klenutý strop pak
velmi silný. půdním prostoru nad konírnou a
připojené stodole bylo více jak 540 sena.
* *
Dne 1958 21,30 hod. Škoda bu
dovách, zařízeních surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý rychlý zá
sah požárních sborů značná. Stáj vzňala, úderem blesku by!
usmrcen kůň oheň přenesl poval stodoly střechy ostatních budov (kry
tina vesměs šindele).
* *
Dne 22. 1958 13,55 hod.
Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno zemědělské stroje. Budova stojí vyvýšeném místě měla mít hromosvod. Pří
pad ukazuje, jak nutno montáž hromosvodu naplánovat uskutečnit' včas.
P Patrně šlo tutéž bouřku jako předcházejícím případě. Byl podle všeho
přímý úder nebo vliv krokového napětí. těchto okolností pak mohlo dojít požáru,
i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem
