Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Požár však rozšířil velmi rychle sousední objekty, ježto po
žární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena. udeřil blesk stáje rolníka T. Objekt ne
byl opatřen hromosvodem. Škoda bu
dovách, zařízeních surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý rychlý zá
sah požárních sborů značná.
Blesk nebyl jen příčinou požáru, nýbrž usmrcení koně. Lokalizace požáru byla velmi obtížná.
* *
Dne 22. Uchráněn byl brav, koně drůbež, taktéž,
i sousední budovy. 1958 13,55 hod. Stáj vzňala, úderem blesku by!
usmrcen kůň oheň přenesl poval stodoly střechy ostatních budov (kry
tina vesměs šindele). půdním prostoru nad konírnou a
připojené stodole bylo více jak 540 sena. Ihned úderu blesku padaly taš
ky; poklopu vikýře vyšlehl plamen oheň rozšířil celé budově.
* *
Dne 22. Budova stojí vyvýšeném místě měla mít hromosvod. mlátě
stodoly pracovalo šest žen družstevnic, nichž jedna při úderu blesku omdlela,
patrně jen úlekem. Viz ČSN 5250: Hospodárná elektrizace zeměděl
ských stavbách.
P Patrně šlo tutéž bouřku jako předcházejícím případě. ne
sporné, nejen budova již vzhledem své velikosti (12 měla
66
. Odloupl omítku sjel země, přičemž
se vzňal krov, značné množství slámy sena, dva potahové vozy různé ná
řadí. Krytina byla tašková, klenutý strop pak
velmi silný. vypukl bouřky požár adaptovaném kra
víně JZD Luková, okres Lanškroun. Bylo přikázáno posta
vit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen., Stará By
strica Lány, okres Kysúcké Nové Mesto. Pří
pad ukazuje, jak nutno montáž hromosvodu naplánovat uskutečnit' včas.
Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno zemědělské stroje.
* *
Dne 1958 21,30 hod. 1958 14,20 hod. udeřil blesk kovového poklopu vikýře na
střeše konírny. Přispěním několika žen byla přivedena vědomí; ostatní
učinily poplach. Možné ovšem to, požáru
došlo jak přímým zásahem, tak naznačeným jiskřením, podmíněným špatným
stavem kovové drážky. udeřil blesk štítu stodoly zemědělského
objektu Čerazi čp. Byl podle všeho
přímý úder nebo vliv krokového napětí. Strop konírny klenutý, nespalný.
P Nemuselo jit přímý zásah blesku, nýbrž stačil vliv
statické indukce. 1958 hodin udeřil blesk stodoly JZD Proseč Křemeš-
níkem, okres Pelhřimov.
* *
Dne 1958 20,40 hod. Lidé, hovězí dobytek drůbež byli uchráněni. okres Soběslav. Pravděpodobně vzniklo neuzemněné drážky (jež mohla mít
i jiné vady, jako např nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, kterého
se vznítilo seno podél drážky. Obvodové zdivo budovy bylo kamenné, krov dřevěný, krytina
tašková. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) zásobami, nad příprav
nou prohořel heraklitový strop.
* *
Dne 22. Stodola měla zděné pilíře byla kryta cementovými
taškami.uložen právě postiženém objektu. těchto okolností pak mohlo dojít požáru,
i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem
