Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
1958 hodin udeřil blesk stodoly JZD Proseč Křemeš-
níkem, okres Pelhřimov.uložen právě postiženém objektu. Stodola měla zděné pilíře byla kryta cementovými
taškami. 1958 14,20 hod. Odloupl omítku sjel země, přičemž
se vzňal krov, značné množství slámy sena, dva potahové vozy různé ná
řadí. Možné ovšem to, požáru
došlo jak přímým zásahem, tak naznačeným jiskřením, podmíněným špatným
stavem kovové drážky. udeřil blesk stáje rolníka T. Objekt ne
byl opatřen hromosvodem.
* *
Dne 1958 21,30 hod.
* *
Dne 1958 20,40 hod.
* *
Dne 22. mlátě
stodoly pracovalo šest žen družstevnic, nichž jedna při úderu blesku omdlela,
patrně jen úlekem. těchto okolností pak mohlo dojít požáru,
i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem.
Blesk nebyl jen příčinou požáru, nýbrž usmrcení koně. Obvodové zdivo budovy bylo kamenné, krov dřevěný, krytina
tašková. Strop konírny klenutý, nespalný.
P Nemuselo jit přímý zásah blesku, nýbrž stačil vliv
statické indukce. Stáj vzňala, úderem blesku by!
usmrcen kůň oheň přenesl poval stodoly střechy ostatních budov (kry
tina vesměs šindele). 1958 13,55 hod.
* *
Dne 22. ne
sporné, nejen budova již vzhledem své velikosti (12 měla
66
. vypukl bouřky požár adaptovaném kra
víně JZD Luková, okres Lanškroun.
Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno zemědělské stroje. Krytina byla tašková, klenutý strop pak
velmi silný. udeřil blesk kovového poklopu vikýře na
střeše konírny. Viz ČSN 5250: Hospodárná elektrizace zeměděl
ských stavbách. Pří
pad ukazuje, jak nutno montáž hromosvodu naplánovat uskutečnit' včas. Ihned úderu blesku padaly taš
ky; poklopu vikýře vyšlehl plamen oheň rozšířil celé budově. půdním prostoru nad konírnou a
připojené stodole bylo více jak 540 sena., Stará By
strica Lány, okres Kysúcké Nové Mesto. okres Soběslav. Lidé, hovězí dobytek drůbež byli uchráněni. Škoda bu
dovách, zařízeních surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý rychlý zá
sah požárních sborů značná.
* *
Dne 22. Uchráněn byl brav, koně drůbež, taktéž,
i sousední budovy. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) zásobami, nad příprav
nou prohořel heraklitový strop. Bylo přikázáno posta
vit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen. Přispěním několika žen byla přivedena vědomí; ostatní
učinily poplach. Byl podle všeho
přímý úder nebo vliv krokového napětí. Budova stojí vyvýšeném místě měla mít hromosvod. Lokalizace požáru byla velmi obtížná. Pravděpodobně vzniklo neuzemněné drážky (jež mohla mít
i jiné vady, jako např nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, kterého
se vznítilo seno podél drážky. udeřil blesk štítu stodoly zemědělského
objektu Čerazi čp. Požár však rozšířil velmi rychle sousední objekty, ježto po
žární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena.
P Patrně šlo tutéž bouřku jako předcházejícím případě
