Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Přispěním několika žen byla přivedena vědomí; ostatní
učinily poplach.
* *
Dne 1958 21,30 hod. Krytina byla tašková, klenutý strop pak
velmi silný. udeřil blesk štítu stodoly zemědělského
objektu Čerazi čp., Stará By
strica Lány, okres Kysúcké Nové Mesto.
Blesk nebyl jen příčinou požáru, nýbrž usmrcení koně.uložen právě postiženém objektu. Možné ovšem to, požáru
došlo jak přímým zásahem, tak naznačeným jiskřením, podmíněným špatným
stavem kovové drážky. Odloupl omítku sjel země, přičemž
se vzňal krov, značné množství slámy sena, dva potahové vozy různé ná
řadí. Budova stojí vyvýšeném místě měla mít hromosvod. Stodola měla zděné pilíře byla kryta cementovými
taškami. 1958 14,20 hod. mlátě
stodoly pracovalo šest žen družstevnic, nichž jedna při úderu blesku omdlela,
patrně jen úlekem.
* *
Dne 1958 20,40 hod.
* *
Dne 22. půdním prostoru nad konírnou a
připojené stodole bylo více jak 540 sena. vypukl bouřky požár adaptovaném kra
víně JZD Luková, okres Lanškroun. těchto okolností pak mohlo dojít požáru,
i kdyby kravín byl opatřen hromosvodem. Stáj vzňala, úderem blesku by!
usmrcen kůň oheň přenesl poval stodoly střechy ostatních budov (kry
tina vesměs šindele). Objekt ne
byl opatřen hromosvodem. Strop konírny klenutý, nespalný.
Budova vyhořela, zničeno bylo uskladněné obilí, seno zemědělské stroje. udeřil blesk kovového poklopu vikýře na
střeše konírny. Bylo přikázáno posta
vit hromosvod, jakmile bude objekt znovuzřízen.
P Patrně šlo tutéž bouřku jako předcházejícím případě. 1958 13,55 hod. udeřil blesk stáje rolníka T. Pravděpodobně vzniklo neuzemněné drážky (jež mohla mít
i jiné vady, jako např nedostačující styk jednotlivých dílců) sršení, kterého
se vznítilo seno podél drážky. Lokalizace požáru byla velmi obtížná.
* *
Dne 22. Požár však rozšířil velmi rychle sousední objekty, ježto po
žární zeď kravína byla narušena procházejícím skladačem sena. ne
sporné, nejen budova již vzhledem své velikosti (12 měla
66
. okres Soběslav. Pří
pad ukazuje, jak nutno montáž hromosvodu naplánovat uskutečnit' včas. Obvodové zdivo budovy bylo kamenné, krov dřevěný, krytina
tašková. Škoda bu
dovách, zařízeních surovinách (11 vagónů sena) byla přes dobrý rychlý zá
sah požárních sborů značná. Ihned úderu blesku padaly taš
ky; poklopu vikýře vyšlehl plamen oheň rozšířil celé budově.
* *
Dne 22. Uchráněn byl brav, koně drůbež, taktéž,
i sousední budovy. Viz ČSN 5250: Hospodárná elektrizace zeměděl
ských stavbách. 1958 hodin udeřil blesk stodoly JZD Proseč Křemeš-
níkem, okres Pelhřimov. Požáru podlehla stodola (zděná, krytá taškami) zásobami, nad příprav
nou prohořel heraklitový strop.
P Nemuselo jit přímý zásah blesku, nýbrž stačil vliv
statické indukce. Lidé, hovězí dobytek drůbež byli uchráněni. Byl podle všeho
přímý úder nebo vliv krokového napětí
