Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Š h
b u
Dne srpna 1957 hodin udeřil blesk pomocného skladováku JZD
Stračov (okres Hořice). nelze do
poručit ani jako nouzový úkryt před bleskem. Nejprve všichni domnívali, vybuchla palivová nádrž;
posádka tedy vyvětrala částečně letoun byla připravena hasidly.
Karosérie sice pneumatikami izolována, dlužno však uvážit význam
prudkého bouřkového deště, který svádí náboj blesku karosérie zemi. Motory však
pracovaly stále normálně. Budova nebyla dosud opatřena hromosvodem,
65
.u
Dosavadní zkušenosti, jakož laboratorní zkoušky nasvědčují tomu, že
automobil kovovou karosérií chrání před bleskem dobře.
Mezitím letadlo minulo bouřkovou oblast, let stal klidnější posádka
začala pátrat škodách. Anténu přepálil; vy
pálil pak všechny pojistky, což byla asi jedna větev blesku. Druhá prorazila
podlahu, zvířila spálila prach, popálila telegrafistovi zápěstí oděv, uvedla do
nepořádku kulový kompas zmizela kdesi trupu letounu. Oděv telegrafisty byl propálen nepotřebě (viz pří
pad Lomnice Popelkou). Letoun byl opravě po
dlahy, překompenzování kompasů, opravě přístrojů, rádia antény schopen
dalších letů. dáno tím, že
kovový obal vozidla tvoří jakési „stmění” . Pro silné
kymácení letounu měl stále dělat právě, když opět sehnul, aby zvedl
některou navigátorových pomůcek, udeřil blesk letoun byl ihned plný dýmu,
prachu zápachu. Traktor nynější
kabinou nelze považovat vozidlo bezpečné: Traktor, kombajn apod.
V bouřkové oblasti bylo vypnuto rádio telegrafista pomáhal navigáto
rovi uhlídat jeho trojúhelníky, úhloměry tužky pracovním stolku. Let byl dokončen
bez kompasu, ježto nebyl potřebě. 8).
Jinak nutno však hodnotit traktor podobná vozidla.
Podle všeho blesk vjel navíjejícího bubnu antény. Počasí: dešťo
vé přeháňky, chvílemi bouřky.
J . ruce, kterou telegrafista chystal zvednout
spadlý předmět, měl popálené zápěstí. (Viz, uvedeno předtím víření bouřkovém mraku, str. Výška letu asi 2.
Letoun zmítal házel sebou tak, oba piloti měli dělat, aby udrželi
kurs. 11).
Celkem vyvázla posádka nepatrnými škodami.
Asi nad Žilinou vlétl letoun bouřkového pásma. Navigátor, který měl nohu vystrčenu ze
své budky, aby mohl případně rychleji povstat sledovat palubní přístroje, měl
na této noze sežehnutou nohavici, noha však poraněna nebyla. Dosud
nebyla nikde uveřejněna zpráva, která nasvědčovala opaku. Posádka prohlásila, před Žilinou vrtule
svítila chvíli Eliášovým ohněm (viz str. Jeden
takový případ popíšeme aspoň hlavních rysech:
Na počátku léta 1949 startovalo letadlo Popradu Prahy.500 m. Lépe traktor zastavit, od
běhnout stranou není-li jiného vhodného úkrytu lehnout zem
L o
Blesk jdoucí zemi nebo blesk mezi mraky může zasáhnout letadlo
