Škody, které každoročné vznikají úderem blesku, způsobují našemu národnímu hospodářství citelné ztráty. V zemědělství je blesk dokonce jednou z nejčastějších příčin požárů. Daleko závažnější jsou však ztráty, které působí blesk na zdraví a životech lidí. Podle zkušeností lze většině těchto škod zabránit správně vybudovaným hromosvodem, což potvrzuje i rozbor statistických údajů Státní pojišťovny. V období posledních pěti let (1955—1959) vyplatila Státní pojišťovna 6.280 škod, které byly způsobeny bleskem na objektech nechráněných hromosvodem. V téže době likvidovala Státní pojišťovna sice také 1.887 škod, které vznikly úderem blesku do objektů chráněných, avšak téměř ve všech těchto případech neodpovídalo hromosvodní zařízení platným předpisům, případně nebylo řádně udržováno a mělo proto některé vážné závady. Uvedené poznatky byly podnětem k vydání této příručky, která má informovat širší veřejnost, zejména pak odpovědné pracovníky jednotných zemědělských družstev, bytových družstev a malých i středních provozoven, o platných předpisech pro stavby, rekonstrukce a údržbu hromosvodů.
Tento výboj snaží, aby
překlenul (prorazil) izolační vzduchovou vrstvu mezi mrakem a
zemí.
Mapy podle obr. lf. Denní Chod bouřek ČSSR Evropě
celkem. Směrem k
východu Evropě po
čet bouřek povšechně
klesá.
Všeobecně vzato, blesk často vyhledává vyvýšené předměty. kdybychom usuzovali, blesk bije pouze vyvý
šených předmětů neb vrcholků hor.
. Výsledek dlouholetého pozoro
vání dálkových elektrovodů je, blesk tluče na
2 2<
— hod
Obr. skutečnosti jsou však poměry složitější. 3
se nazývají izokerau-
nické (od řeckého slo
va keraunion, jež zna
mená tolik „hromová střela” Jsou nám důležitým pomocní
kem pro stanovení, má-li které oblasti snad být zesílena
ochrana před bleskem neb možno-li vystačit jednoduchou, lev
nější výstrojí. „studené fronty” ,
jež nad Atlantikem ve- *
dou pouze ojedině
lým bleskovým výbo
jům, vyvolávají nad
pevninou, zejména při
styku pohořími, prud
ké bouřky. dvou blízkých, stejně vy
sokých stojanů, nichž jeden bude dřevěný druhý kovový, uho
dí blesk spíše kovového, ježto kov vede elektrický proud lépe
a svádí jej lépe zemi. t
předmětu jeho okolí, rozhoduje uzemnění.
Kdyby blesk bil výhradně jen vyvýšenín bez ohledu na
vše ostatní, bylo celkem velmi snadné navrhnout účelný lev
ný hromosvod.mořem pevnině;
tzv. Rozhoduje tedy též tzv.
K ?
Blesk elektrickým výbojem.
Je-li povrch země celkem rovný, bez vyvýšenín, tluče blesk
zpravidla místa vlhká, bahnisek, břehů potoků řek; stalo
se nejednou, blesk uhodil spíše vlhkého jíloviště než vy
výšeného suchého stromu poblíž. Podle všeobecných, vžitých představ bude tedy hledat
cestu nejkratší bít vrcholů hor, věží, stožárů, stromů atd.
Bylo však hrubou chybou, kdybychom omezili tento
názor, popř
